Vojtěch Klečka
Vojtěch Klečka se narodil 17. 2. 1921 poblíž Vyškova. Za války se na bratrův popud dostal do jedné z nejúspěšnějších špionážních sítí pracujících proti nacistům, do sovětské Rudé kapely (něm. Rote Kapelle). Přenášel důležité materiály, dokumenty nebo zbraně. V roce 1943 byl gestapem zatčen, ale podařilo se mu uniknout a až do konce války byl nucen se ukrývat na falešné doklady. Po válce se s bratrem názorově rozešel – Vojtěch se postavil proti komunistům (v době války nevěděl, pro koho pracuje) a bratr František zůstal jejich přívržencem. V roce 1948 se již ženatý Vojtěch Klečka rozhodl pro ilegální převádění emigrantů na Západ, svou práci prováděl na Šumavě. V té době už ovšem jeho bratr František pracoval jako šéfagent československé zpravodajské služby a v západním Německu byl dopaden. Vojtěch Klečka se mezitím stal agentem CIC a odešel zpět do Československa plnit své špionážní úkoly agenta-chodce. Domovskou adresou Vojtěcha Klečky i jeho spolupracovníků v CIC se stal německý Lambach. Vojtěch Klečka úspěšně převáděl až do 17 .6. 1949, kdy byl s belgickým agentem dopaden na hlavním nádraží v Praze. Po krátké vazbě byl 16. 11. 1950 odsouzen k trestu smrti, ovšem poté mu byl trest díky zásluhám v protinacistickém odboji změněn na doživotí. Svůj trest si odpykával v Plzni na Borech, v Praze-Ruzyni, v Leopoldově, na Pankráci, v Jáchymově a na Bytízu. Z Leopoldova se dostal až za pomoci jedenáctidenní hladovky a po určitých komplikacích se dostal na Bytíz. Propuštěn byl po 14 letech, v roce 1963. Dlouho nemohl získat trvalejší práci, absolvoval střední hotelovou školu a nakonec se uchytil jako hlídač v Národním divadle. Do důchodu odešel v roce 1988. Vojtěch Klečka zemřel 26. 6. 2012 v Praze.
