Nezávazný dopis

Available in: English | Česky

V roce 1943 byla Stanislava Šprincová nuceně nasazená ve firmě Famo v pohraničním městečku Grulich, dnes Králíky, kde se vyráběly součástky pro německá vojenská letadla. Kromě nuceně nasazených a běžných zaměstnanců v továrně pracovali i vězni z koncentračních táborů a váleční zajatci. Stanislava Šprincová uměla anglicky i francouzsky, a tak si s jedním skotským zajatcem začala nezávazně dopisovat. Nakonec kvůli několika dopisům skončila ve vězení. „Jeden Skot mi poslal strašně zajímavý dopis, tak jsem na to odpověděla a hoši elektrikáři, co s nimi byli ve styku, to zprostředkovávali. Ovšem já jsem pošetile vzala jeden ten dopis do Olomouce ukázat rodičům. A když jsme se vraceli, tak jsem ten dopis doma zapomněla. Když gestapo zatýkalo mého otce, našli ho v zásuvce. Byla to taková souhra smůly. Našli ten dopis, takže mě zatkli: Kde jsem se seznámila s válečným zajatcem? Já jsem na to říkala: ,Vždyť já jsem ho neznala.‘ Takhle jsem se to snažila bagatelizovat. Nic mně nepomohlo. Snažila jsem se hlavně bránit kluky elektrikáře, kteří dopisy předávali,“ vzpomíná Stanislava Šprincová, která byla nakonec pro zakázané kontakty s cizími válečnými zajatci 4. listopadu 1944 odsouzena na jedenáct měsíců a odvezena do věznice pro mladistvé ve Vídni.

Gallery (2)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Routes

Not a part of any route.

Add to user route

Comments

No comments yet.

Insert comment

Stanislava Šprincová

Doc. JUDr. Stanislava Šprincová, CSc., rodným příjmením Kavanová, se narodila v roce 1924 v Olomouci. Její otec Antonín Kavan byl jako člen městského zastupitelstva krátce po okupaci v roce 1939 zatčen a pět měsíců vězněn. V roce 1944 ho gestapo znovu zatklo a odvezlo do terezínské Malé pevnosti. Krátce po osvobození zemřel na skvrnitý tyfus v karanténní stanici v Roudnici nad Labem. Stanislava Šprincová musela těsně před maturitou v roce 1943 nastoupit na nucené nasazení. V Králíkách ji v roce 1944 za nezávaznou korespondenci se skotským zajatcem zatkli a uvěznili ve věznici pro mladistvé ve Vídni, kde zažila poslední měsíce války spojené s bombardováním této metropole. Po válce se provdala za Zdeňka Šprince, který měl velkou zásluhu na opětovném zřízení olomoucké univerzity, v čemž mu usilovně pomáhala i jeho žena Stanislava Šprincová. Po studiích práv v Brně a ekonomické geografie v Praze od roku 1959 přednášela na katedře geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde se věnovala socioekonomické geografii. Dnes žije stále v Olomouci.

More info

Králíky, Famo-Werke factory

Available in: English | Česky

In 1942, the Famo Company leased the building of the weaving factory of Valentin Walter in Králíky, which had been built in 1889. The Famo Company in Králíky, (Grulich in German), produced components for German military aircraft during the war and in addition to ordinary employees, it employed Czech forced laborers, prisoners of war and concentration camp inmates. Ten of the Czech forced laborers worked in the nearby artillery fortress Hůrka (Berghöhe), where they were engaged in preparatory work for the underground relocation of the Famo plant. The artillery fortress Hůrka was built in the years 1936 - 1938 and it was supposed to constitute one of the pillars of the Czechoslovak defense fortification system. After the war, the factory premises served from 1946 - 1956 as a warehouse and from 1956 to 1998, it housed the Tesla Holešovice works engaged in the manufacture of bulbs, fluorescent lamps and discharge lamps. Today, the entire area of the factory is being offered for sale.

On this place

An unbinding letter

Stanislava Šprincová