Králíky, továrna Famo-Werke
Pivovarská, 561 69 Králíky, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Nezávazný dopis

Dostupné v: English | Česky

V roce 1943 byla Stanislava Šprincová nuceně nasazená ve firmě Famo v pohraničním městečku Grulich, dnes Králíky, kde se vyráběly součástky pro německá vojenská letadla. Kromě nuceně nasazených a běžných zaměstnanců v továrně pracovali i vězni z koncentračních táborů a váleční zajatci. Stanislava Šprincová uměla anglicky i francouzsky, a tak si s jedním skotským zajatcem začala nezávazně dopisovat. Nakonec kvůli několika dopisům skončila ve vězení. „Jeden Skot mi poslal strašně zajímavý dopis, tak jsem na to odpověděla a hoši elektrikáři, co s nimi byli ve styku, to zprostředkovávali. Ovšem já jsem pošetile vzala jeden ten dopis do Olomouce ukázat rodičům. A když jsme se vraceli, tak jsem ten dopis doma zapomněla. Když gestapo zatýkalo mého otce, našli ho v zásuvce. Byla to taková souhra smůly. Našli ten dopis, takže mě zatkli: Kde jsem se seznámila s válečným zajatcem? Já jsem na to říkala: ,Vždyť já jsem ho neznala.‘ Takhle jsem se to snažila bagatelizovat. Nic mně nepomohlo. Snažila jsem se hlavně bránit kluky elektrikáře, kteří dopisy předávali,“ vzpomíná Stanislava Šprincová, která byla nakonec pro zakázané kontakty s cizími válečnými zajatci 4. listopadu 1944 odsouzena na jedenáct měsíců a odvezena do věznice pro mladistvé ve Vídni.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Stanislava Šprincová

Stanislava Šprincová

Doc. JUDr. Stanislava Šprincová, CSc., rodným příjmením Kavanová, se narodila v roce 1924 v Olomouci. Její otec Antonín Kavan byl jako člen městského zastupitelstva krátce po okupaci v roce 1939 zatčen a pět měsíců vězněn. V roce 1944 ho gestapo znovu zatklo a odvezlo do terezínské Malé pevnosti. Krátce po osvobození zemřel na skvrnitý tyfus v karanténní stanici v Roudnici nad Labem. Stanislava Šprincová musela těsně před maturitou v roce 1943 nastoupit na nucené nasazení. V Králíkách ji v roce 1944 za nezávaznou korespondenci se skotským zajatcem zatkli a uvěznili ve věznici pro mladistvé ve Vídni, kde zažila poslední měsíce války spojené s bombardováním této metropole. Po válce se provdala za Zdeňka Šprince, který měl velkou zásluhu na opětovném zřízení olomoucké univerzity, v čemž mu usilovně pomáhala i jeho žena Stanislava Šprincová. Po studiích práv v Brně a ekonomické geografie v Praze od roku 1959 přednášela na katedře geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde se věnovala socioekonomické geografii. Dnes žije stále v Olomouci.

Králíky, továrna Famo-Werke

Dostupné v: English | Česky

V roce 1942 si firma Famo pronajala prostory budovy tkalcovny Valentina Waltera v Králíkách, vystavěné v roce 1889. Ve firmě Famo v Králíkách (německy Grulich) se za války vyráběly součástky do německých vojenských letadel a vedle běžných zaměstnanců v ní pracovali nuceně nasazení Češi, váleční zajatci a vězni z koncentračních táborů. Deset z nich pracovalo v blízké dělostřelecké tvrzi Hůrka (Berghöhe), kde vykonávali přípravné práce v rámci hlubinného přemístění závodu Famo. Dělostřelecká tvrz Hůrka přitom byla vybudována v letech 1936 až 1938 a měla představovat jeden z pilířů československého obranného pevnostního systému. Po válce sloužily prostory továrny v letech 1946 až 1956 jako sklad a od roku 1956 do roku 1998 v ní sídlil závod Tesla Holešovice a vyráběly se v ní žárovky, zářivky a výbojky. Dnes je celý areál továrny nabízen k prodeji.

Králíky, továrna Famo-Werke

Na tomto místě

Nezávazný dopis

Nezávazný dopis

Stanislava Šprincová
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo