Leopoldov
věznice v bývalé pevnosti · Gucmanova 670/19, 920 41 Leopoldov, Slovensko
  • Příběh
  • Místo

Tebe nechám na pokoji

Dostupné v: English | Česky

Bohumil Robeš byl v roce 1956 za protikomunistické aktivity vězněn ve věznici Leopoldov. V tom roce došlo v Maďarsku k povstání proti komunistické diktatuře a sovětské okupaci. Na bachařích i vedení věznice byly vidět obavy, že se tyto události mohou přenést i do Československa. Místo zamyšlení nad vlastními činy ale ještě zvýšili svou brutalitu a vězni byli za každou maličkost posíláni do korekce. Na raportu tam byl náčelníkem věznice Jánem Kaňuchem poslán i Bohumil Robeš, který se však proti tomu velmi ostře a odvážně ohradil. „Čekali jsme na raport, který uděloval vedoucí směny nebo velitel věznice. Dávali tři, pět nebo sedm dní korekce. Na těch očích bachařů bylo vidět, že se báli, aby se jim něco nestalo, a já jsem jim řekl, že komunisté a bachaři se budou zodpovídat za zločiny páchané na politických vězních a komunistická strana bude hnána k odpovědnosti za to, co tady napáchala. Vrhli se na mě, dali mě do kazajky a nohy svázali do kozelce a dali do korekce, kde mě nechali deset hodin. Krysy po mně lezly. I ta krysa, když lezla z toho záchodu, tak se na mě podívala a jakoby řekla: ,Tebe nechám na pokoji.‘ A vrátila se zpátky do záchodu. Byl jsem v kozelci. Nikomu to nepřeju. Po určité době se svaly uvolní. Spoutali mě tak, že mi ruce přivázali k nohám. Takže vás to vyšponuje. Napřed se do toho počůráte, potom pokakáte a tak dál. Potom už nevnímáte nic. Teď když se ty fekálie na vás přilepily, tak ten pocit byl, jakej byl. Zpíval jsem, básně jsem recitoval. Skládal jsem a nadával jsem jim jak špaček.“ O půl roku později byl Bohumil Robeš za své námitky proti bachařům odsouzen k dalším pěti letům vězení.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Bohumil Robeš

Bohumil Robeš

Bohumil Robeš se narodil v roce 1930 v Holubicích. Od mládí se zajímal o literaturu a divadlo a prošel řadou ochotnických souborů. Kvůli špatnému kádrovému posudku se nedostal na AMU v Praze. Krátce nato byl zatčen za napojení na odbojovou skupinu SODAN (Skautská organizace demokracie a nezávislosti) a odsouzen na pět let vězení. Prošel vězeňskými tábory u uranových dolů na Jáchymovsku a táborem Vojna na Příbramsku, kde se zúčastnil tzv. nudlové vzpoury. V Leopoldově jako politický vězeň odmítl nastoupit do povinného zaměstnání, a tak jej čekaly časté a dlouhé pobyty v korekci. I ve vězení otevřeně vystupoval proti útlaku, ponižování a nespravedlnostem, v důsledku toho mu v Leopoldově ještě dvakrát trest prodloužili. Když ho ani tyto represe nezlomily, poslali ho do psychiatrické léčebny. Propuštění se dočkal až roku 1967 po třinácti a půl letech ve vězení. V krátkém období konce šedesátých a začátku sedmdesátých let se při práci skladníka mohl věnovat publicistické činnosti. Vydal mnoho článků v tisku, natáčel reportáže pro brněnský rozhlas, a dokonce působil v poradním sboru pro divadlo. Nástup normalizace ale přinesl další znemožnění seberealizace v kulturní sféře. Po roce 1989 působil Bohumil Robeš v zastupitelstvu Holubic, napsal tři knihy a velmi aktivně se účastnil veřejného života nejen ve své rodné obci.

Leopoldov

Dostupné v: English | Česky

Leopoldovská věznice patřila k nejhorším v celém Československu. S politickými vězni zde bylo zacházeno mimořádně krutým způsobem, byla jim odpírána lékařská péče a nutné léky, byla systematicky porušována i jejich nejzákladnější lidská práva. Řada z nich zemřela v důsledku krutého zacházení a odepření nutné léčby.

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo