Po jeho ráně musel vězeň padnout

Dostupné v: English | Česky | Deutsch

František Wretzl byl v Malé pevnosti Terezín vězněn od konce srpna do konce září 1944. V té době tam působil obávaný sadistický dozorce Rojko, původem Rakušan, který byl neustále na mol opilý. „Jednou večer jsme špatně zatemnili okno, úzkou škvírkou prosvítalo světlo a to upoutalo Rojkovu pozornost,“ vzpomínal po letech František Wretzl. „Rozrazil dveře a strašně zařval. Nastal všeobecný zmatek a na všechny padl strach. Kápo zavelel k nástupu, přepočítával vězně, podal hlášení a Rojko ho seřval – počet nesouhlasil. Kápo počítal znovu, zapomněl totiž na nemocné, kteří zůstali ležet na palandě. Jenže to opět nesouhlasilo a Rojko mu vrazil pořádnou facku. Kápovi odletěly brýle a skácel se na zem.“ Potom Rojko vyhnal vězně ven, svítil na ně reflektorem a nutil je dělat dřepy. Podle pamětníka to při vší hrůze byla komická scéna: „Někdo byl v trenýrkách, s košilí nebo bez, jiní byli jen v různě dlouhých košilích a bez spodního prádla, takže spodní část těla nebyla krytá. Kdybychom se všichni neklepali strachy, asi bych se rozesmál. Nikdo z nás nevěděl, jak dlouho to bude trvat a jak to skončí. A skutečně trvalo hodně dlouho, než to Rojka přestalo bavit. Druhý den jsem se kápa ptal, jak to, že po té ráně upadl, protože zas až tak velká nebyla, a on mě poučil o Rojkově psychice. Dozorce si totiž zakládal na tom, že po jeho ráně vězeň vždy padne. Kdyby nepadl, mohlo to kápa stát život."

Galerie (3)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

František Wretzl

František Wretzl, skautskou přezdívkou Baron, se narodil v roce 1919. Ve 30. letech vstoupil do katolického skautského sboru Legio Angelica Patera Metoda Klementa. Na podzim 1938 v Praze aktivně pomáhal českým uprchlíkům ze Sudet. Za války se zapojil do odboje v rámci Revolučních oddílů Junáka, za což byl zatčen gestapem a měsíc vyšetřován. Od srpna 1944 do dubna 1945 vězněn v Terezíně, posléze ve Flossenbürgu a Lengenfeldu. Absolvoval pochod smrti, zúčastnil se Pražského povstání. V současnosti je členem čestného Svojsíkova oddílu.

Terezín (Theresienstadt), Small Fortress

Dostupné v: English | Česky | Deutsch

The Small Fortress of Terezín comprises a significant part of the city lying on the right bank of Ohře River. Originally a military citadel, the place was founded together with the rest of the city in the late 18th century, and functioned as a prison already during the 19th century. During WW1, the Serbian nationalist Gavrilo Princip was imprisoned here – the man who had assassinated Archduke Franz Ferdinand of Austria and his wife Sophie in Sarajevo on 28 June 1914. Princip died of tuberculosis after spending four years in the horrendous conditions of the Terezín gaol. During WW2, the place served as a prison for the Prague Gestapo. Due to bad hygienic conditions, the inmates of the jail suffered from an epidemic of typhus. In 1945–8 the Small Fortress functioned as an internment camp for German prisoners of war and also for civilians of German nationality who were to be deported from Czechoslovakia to Germany under President Beneš’s Decrees. Today, the Small Fortress houses the Terezín Memorial, and the main western gate leads out to the Terezín National Cemetery.