Fuj, česká svině!
Vojáku Pavlu Dimunovi v roce 1938 zbývalo pouhých čtrnáct dní do civilu, když byla vyhlášena mobilizace. Pluk, do něhož byl zařazen, se vydal na pochod a zastavil se až v Rychnově u Jablonce nad Nisou. Jablonec očekával příjezd předáka sudetských Němců Konráda Henleina a vojáci měli zakázáno použít proti komukoli násilí. Drželi dohled na okraji města a museli snášet trpkosti od šestiletých děvčátek, která na ně plivala s nadávkami: „Fuj, česká svině!“ V pluku Pavla Dimuna bylo také šestnáct sudetských Němců. Tito vojáci sebrali náboje i zbraně a dezertovali. Později svou vlastní jednotku dokonce napadli.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Pavel Dimun
Narodil se 17. června 1914 ve slovenské obci Habura. Ve svých dvaceti letech tam byl s ostatními vesničany vyšetřován kvůli vzpouře. V roce 1938 zažil v řadách Československé armády mobilizaci, v následujícím roce byl demobilizován. O dalších pět let později se dobrovolně přihlásil do zahraniční armády Ludvíka Svobody. Bojoval například pod velením štábního kapitána Ludvíka Engela nebo podporučíka Bedřicha Reicina, pozdějšího komunistického pohlavára, který při čistkách ve straně skončil na popravišti. Pavel Dimun získal medaili Za chrabrost a Československý válečný kříž. Po válce se však jako přesvědčený komunista, který odmítal vstoupit do strany, stal nepohodlným a byl uvězněn. K devítiměsíčnímu nepodmíněnému trestu mu pomohl prokurátor Karel Vaš, s kterým se přitom osobně znal z fronty.
