Lavina Němců, všichni hajlovali
I pro osmileté dítě to byl traumatický zážitek – tak po letech Jarmila Doležalová popisuje události pohnutého roku 1938, kdy žila s rodiči v Hostouni na Šumavě. V pohraničí se předválečná situace vyhrotila velice rychle. „Tehdy už to bylo s Hitlerem vážné a i v Hostouni pořádali henleinovci mítinky pro sudetské Němce. Pamatuji si to dodnes: Přijel Henlein, řečnil k nim. Podlouhlé náměstí bylo nabité Němci. Nejdřív pochodovali, dostali guláš a hajlovali. Byl to strašný zážitek.“ Malá Jarmila celou situaci sledovala s několika dospělými Čechy, kteří se shromáždili u pošty a jen těžko skrývali obavy z toho, co přinese nejbližší budoucnost.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Sudetendeutsche Partei (SdP)
Převzetí moci nacisty v sousedním Německu inspirovalo nacionalisticky orientované představitele sudetských Němců k myšlence založit v Československu taktéž jednotné národní hnutí. Na podzim roku 1933 tak byla pod vedením někdejšího ašského turnera Konrada Henleina ustavena Sudetoněmecká vlastenecká fronta (Sudetendeutsche Heimatsfront, SHF). Krátce před parlamentními volbami na jaře roku 1935 přijala z taktických důvodů název Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP), protože hnutí mělo být jakožto volné politické seskupení z voleb vyloučeno. Strana však neměla žádný konzistentní program. Jednalo se spíše o různě podmíněné požadavky, které její předáci přizpůsobovali aktuální politické situaci. Obavy ze zákazu strany a nutnost dosáhnout hmatatelných výsledků v pohraničí vedly k počáteční vstřícnosti k československé vládě. SdP řídil ústřední sekretariát (Arbeitsamt) se sídly v Praze a Chebu. Strana vynakládala vysoké finanční částky na propagandu. Její nákladná činnost byla ovšem prostřednictvím německého velvyslanectví dotována nacisty. Ve východní části republiky SdP úzce spolupracovala s Karpatoněmeckou stranou (Karpathendeutsche Partei, KdP). Jádro členské základny tvořili turneři, střední stavy, dále studenti a dělníci. Členové SdP museli dodržovat vojenskou disciplínu a ctít vůdcovský princip. Mimořádné ekonomické strádání obyvatelstva pohraničí v důsledku hospodářské krize bylo jedním z faktorů, který ovlivnil výsledek parlamentních voleb 1935. Ve volební kampani i později SdP vynikala nad jinými v užívání sociálně-demagogických prostředků. V samotných volbách zaznamenala nečekaný triumf – počtem získaných hlasů se stala vítězem voleb v celém Československu. Cílem politiky SdP ale nakonec nebylo jen sebeurčení německé menšiny v rámci ČSR. Její vedoucí politici postupně usilovali o destabilizaci poměrů v republice, jež měly vést k přičlenění pohraničních území k nacistickému Německu. V polovině září 1938 se představitelé strany pokusili vyvolat v pohraničí povstání a uprchli do Německa. Vláda dne 17. září 1938 henleinovskou stranu za prokázanou protistátní činnost rozpustila. Po mnichovských událostech byla následně SdP sloučena s říšskou NSDAP.
