Proti pozdějším lágrům to bylo sanatorium
Do Terezína přijel Miloš Pick v roce 1943. V táboře byl sice hlad, ale vězni nebyli vystavováni krutému zacházení: „Proti pozdějším lágrům to bylo sanatorium. Pracoval jsem v zámečnické dílně. Bydlel jsem na ubikacích mládeže.“ Už z Libáně měl Miloš Pick od přítele Miloše Hájka kontakt na podzemní organizaci: „Tím jsem se dostal do skupiny, která na ubikacích žila spolu. Bylo nás asi dvanáct. Jeden z nás pracoval v pekárně, takže denně přinesl půlku chleba. Symbolicky jsme žili jako komuna. Pro menáž jsme chodili do společného hrnce, který pak jeden z nás rozděloval. Vyškrabávání zbytků z hrnce představovalo zvláštní příděl, ve kterém jsme se střídali.“ V Terezíně zůstal Miloš Pick až do září roku 1944.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Miloš Pick
Miloš Pick se narodil 16. srpna 1926 v židovské rodině v Libáni u Jičína, kde jeho děd a otec vlastnili malou továrnu. V Libáni se po okupaci zapojil do drobného odboje, když s kamarádem tiskli a distribuovali letáky. V lednu 1943 byl odtransportován do Terezína. Téhož roku vstoupil do komunistické strany. V září roku 1944 byl zařazen do transportu do Osvětimi. Při první selekci na rampě se mu podařilo uniknout plynové komoře díky včasnému varování přítele Gerta Körbela, když na jeho radu Mengelemu nahlásil vyšší věk a povolání strojního zámečníka. Poté byl vybrán na práci do Říše a od listopadu 1944 do dubna 1945 byl pracovně nasazen v továrně v Meuselwitzu, pobočném lágru Buchenwaldu. Na konci války, v dubnu 1945, uprchl se skupinou přátel z pochodu smrti. Z Židů odvezených z Libáně přežil právě jen Miloš Pick se sestrou Soňou. Jejich rodiče zahynuli v Osvětimi. Po nástupu komunismu pracoval ve Státní plánovací komisi. Z KSČ byl vyloučen po roce 1968.
