Vlajka od krve
Dne 21. srpna 1968 se skaut Petr „Kim“ Maišaidr vydal s připnutou skautskou lilií a trikolórou na klopě a s československou státní vlajkou omotanou pod košilí kolem pasu k budově Československého rozhlasu na pražských Vinohradech, aby se připojil k občanům protestujícím proti okupaci Československa vojsky států Varšavské smlouvy. „Vlajku jsem ztratil při stavbě barikády, ani jsem si toho nevšiml, ale později jsem si v agitačním středisku v Balbínově ulici vzal novou.“ Během střetu okupačních vojáků s občany u rozhlasu bylo zastřeleno několik osob. „Já jsem tu československou státní vlajku namočil do krve čtyř lidí, kteří u rozhlasu padli a leželi v průjezdu domu v Balbínově ulici a od té doby všichni skauti z našeho oddílu na tuto vlajku skládali svůj skautský slib.“
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
21.8.1968 - Invaze vojsk Varšavské smlouvy
V noci z 20. na 21. srpna překročila hranici Československa vojska pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Polsko, Bulharsko, Maďarsko a NDR). Propagandou nazývaná „bratrská pomoc“ byla reakcí na pokusy o reformu socialismu, tzv. pražského jara. Jako první byla obsazena letiště. V ulicích se během invaze objevilo přes šest tisíc tanků. Občané Československa vyjádřili k okupaci silný odpor. Ve Vinohradské ulici v Praze došlo k bojům o rozhlas, stejně jako v roce 1945. V roce 1968 byl však boj předem ztracený, proti ozbrojené armádě stáli občané vyzbrojeni pouze kameny. Na mnoha místech se lidé snažili s leckdy nechápajícími okupanty diskutovat. Na následky střelných zranění nebo dopravních nehod zemřelo po celé republice přes sto Čechoslováků. Představitelé státu Alexander Dubček, Josef Smrkovský, Zdeněk Kriegel a Josef Špaček byli zatčeni a převezeni z budovy ÚV KSČ na neznámé místo. Přes veškerý (i zahraniční) odpor setrvala okupační vojska na území Československa až do roku 1991.