Na cele s generálem Píkou

Václava Kříže zatkli dne 24. května 1948, když zběhl od své vojenské jednotky a pokusil se přejít státní hranice Československé republiky. Půl roku před soudním líčením byl držen a vyslýchán ve vojenské věznici v Praze na Hradčanech. Vyšetřovatelé se mu snažili dokázat, že v zahraničí prozradil orgánům americké vojenské zpravodajské služby vše, co věděl o československé branné moci, zejména o vojenském tajemství. Během pobytu na Hradčanech se Václav Kříž setkal s několika vězněnými vojáky RAF (Royal Air Force – vojenské letectvo britských ozbrojených sil) a s bývalými důstojníky z druhé světové války. Václav Kříž dodnes vzpomíná na náhodné setkání s generálem Heliodorem Píkou: „Když jsme měli rajony, museli jsme zametat chodby a cely důstojníků zavřených na Domečku. Tihle důstojníci a letci zatím vedle Domečku chodili pod kaštany, a než se vrátili, museli jsme mít hotovo. Jednou jsem zametal takovou malou celičku, najednou se ozvala rána a já tam byl zavřený. Říkám si, co budu dělat, když se za chvíli otevřely dveře a dovnitř vedli generála Píku. On byl v té době po operaci slepého střeva a míval samostatné vycházky. Věděl jsem, že ho tehdy z té nemocnice chtěli dostat pryč a odvézt na Západ, ale akce byla prozrazena. No a tak nás tam spolu zavřeli a my jsme se dali do řeči. Ptal se mě, za co tam jsem, a já mu o všem vyprávěl. On mi na to řekl: ‚Z toho si nic nedělej, horší je to se mnou. Chlapče, ty se svobody dožiješ, ale já ne, mě oddělají.‘ On to věděl. A taky tak to dopadlo. Chtěl mi dát nějaké cigarety, abych si to strčil do boty, ale já jsem nechtěl. Bál jsem se, že by to špatně dopadlo, protože jsme se při prohlídkách museli často i zouvat.“