Zjevení v horách

Janu Wienerovi se v roce 1943 podařilo ještě s jedním polským vojákem uprchnout z italského internačního tábora Ferramonti u města Tarsia. Unavení a zesláblí muži se dostali do pohoří La Sila, asi 40 kilometrů jižně od tábora. Rozhodli se, že přepadnou jedno místní stavení a pokusí se získat nějaké jídlo. „Zaklepali jsme na dveře, ty se otevřely a objevila se biblická postava, krásný starší člověk s ještě černými vlasy a plnovousem. Zvedl jsem sekyru, přitáhl jsem toho chlapa k sobě a křičel jsem: ,Dej, pane, uove, vino, mangare!‘ On tu mou ruku klidně stáhl dolů, uvolnil nám dveře a řekl: ,Vstupte, jsme všichni synové Ježíše Krista.‘“ V domě bylo ještě několik žen a dětí a ty, když uviděly zbídačené uprchlíky, začaly hrozně křičet a lamentovat. „Neměly z nás strach, ale takhle křičely ze soucitu. Na sobě jsme měli místo košile vojenskou deku a naše žebra byla děsivě vystouplá.“ Jan Wiener a jeho polský přítel se po několika měsících dosyta najedli. Od pána domu dostali sirky a dvouhlavňovou brokovnici, aby si mohli lovit a upravovat potravu a vydali se na další cestu. „Vždycky jsem snil o tom, že se tam vrátím, protože to byli tak vlídní a přitom úplně chudí lidé. Poprvé jsme je navštívili s manželkou v roce 1968. Starý pán mě objal tak, jak to dělají Italové, plakal a volal: „On žije!“