Čtení pastýřského listu
V neděli 19. června 1949 přečetl P. Josef Zlámal v hejnické bazilice pastýřský list nazvaný Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky. Tento dokument připravili na svém tajném zasedání několik dní předtím českoslovenští římskokatoličtí biskupové a reagovali tak na proticírkevní politiku komunistického režimu. V listě, předčítaném v mnoha kostelech po celé republice na svátek Božího těla, vysvětlovali věřícím, co se děje a co mohou v budoucnu ještě čekat. Státní bezpečnost se snažila předčítání všemožně zabránit, a to i v Hejnicích: „V kostele, kde jsem četl pastýřský list, jsem viděl, jak se za sloupem schovává fízl, lidově řečeno. Přečetl jsem list a řekl jsem: ‚Toto píše biskup a je to závazné pro vás všechny katolíky v této farnosti, i pro toho pána, co stojí vzadu za sloupem.‘ To byla potom u soudu přitěžující okolnost. Strach jsem neměl, naopak, četl jsem to spíše ze vzdoru. K ruce jsem měl na kněžskou výpomoc jednoho kaplana, dva františkány a jednoho polského kněze pro celkem pět farností, které zůstaly po vyhnání německých kněží opuštěny. Všech pět kněží list přečetlo.“ Za přečtení pastýřského listu byl Zlámal odsouzen na šest, později deset let vězení.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Josef Zlámal
Josef Zlámal se narodil 1. 7. 1915 v Halenkovicích na Moravě. Studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a v roce 1936 vstoupil do olomouckého arcidiecézního semináře, kde byl žákem pozdějšího pražského arcibiskupa Tomáška. Dne 5. června 1941 byl Josef Zlámal vysvěcen na kněze německým biskupem (zastupujícím biskupa Leopolda Prečana, který byl těžce nemocen a později internován ve své rezidenci). Jako kaplan nastoupil do Ptení u Prostějova a do konce války vystřídal několik farností. Po roce 1945 přestoupil do litoměřické diecéze jako farář. Během svého působení v Hejnicích u Frýdlantu byl roku 1949 zatčen a za čtení pastýřského listu odsouzen na šest let žaláře. Za jeho narážku na židovský původ soudkyně mu byl trest zvýšen na deset let. Do roku 1959 prošel věznicemi v Liberci, na Borech, na Mírově, v Kutné Hoře a ve Valdicích. Po návratu vykonával dělnická povolání a do duchovní správy mu byl umožněn návrat až v roce 1967. V roce 1972 mu rakouská provincie řádu maltézských rytířů udělila čestný titul magistrálního kaplana. Byl mu tak vzdán hold za pomoc některým německým členům řádu, již po válce poskytl během potíží při odsunu. V roce 1989 byl z běžné farnosti v Hrubém Jeseníku u Nymburka povolán do Prahy, aby se stal namísto zesnulého fra Horkého převorem řádu. Do roku 1994 vykonal povinný noviciát a nastoupil jako převor Českého velkopřevorství. V roce 2004 obdržel z rukou prezidenta České republiky Řád bílého lva, nejvyšší státní vyznamenání.
