Na břehu Rýna hranice vzplála

Dostupné v: English | Česky

V listopadu 1954 byl Josef Čoček odsouzen pro svou činnost v americké zpravodajské službě MIC na doživotí. Hned po skončení soudního přelíčení jej eskortovali na Mírov. O drastických podmínkách, které v místním vězení tehdy panovaly, svědčí jeho vzpomínka na událost, jež se mu přihodila krátce po příjezdu. „Na Mírově byl nějakej Franta Škobis a při výsleších mu rozdrtili varlata. On se z toho zbláznil a nevím, jak se to mohlo stát, ale někde na těch vycházkách schrastil sirky a zapálil tam slamník a tančil a zpíval: ,Na břehu Rýna hranice vzplála.‘ Vletěli tam bachaři a uhasili to a ten jeden zmetek říkal, abych mu nezáviděl, a chrstl na mě kýbl studené vody. Byla zima a já jsem dostal zápal plic.“

Galerie (3)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Josef Čoček

Narozen v roce 1932 v obci Střítěž nad Ludinou, která leží poblíž města Hranice. V osmnácti letech se s dvěma kamarády pokusil o útěk do Bavorska. Byl zatčen a ve vězení v Plzni se seznámil s Jaroslavem Horusickým. Přes něj se později napojil na americkou zpravodajskou službu MIC. Prostřednictvím mrtvé schránky dodával různé informace a přijímal instrukce a jako agent-chodec převáděl lidi do svobodného světa. V roce 1954 byl na hranicích chycen, poté mučen, a nakonec odsouzen na doživotí. Více než deset let strávil v hrozných podmínkách mírovské a leopoldovské věznice. Po propuštění byl několikrát předvolán k výslechu na StB, kde na něj vyvíjeli nátlak, aby podepsal spolupráci. To však Josef Čoček vždy razantně odmítl.

Mírov, věznice

Dostupné v: English | Česky

Mírov je obec ležící v jižní části okresu Šumperk. Její dominantou je středověký hrad z poloviny 12. století. Tato opevněná stavba se stala součástí obranné soustavy chránící majetek olomouckého biskupa. Od konce 14. století sloužil hrad jako spolehlivé vězení pro provinivší se biskupské služebníky. Za protektorátu Čechy a Morava zde byli vězněni někteří odbojáři. Za komunistického režimu byl Mírov považován za jedno z nejkrutějších vězení pro politické vězně. Běžné bylo odpírání kontaktu s rodinou, léčby a léků a kruté mučení, které bylo příčinou úmrtí řady vězňů. Dnes je na hradě umístěna věznice Mírov se zvýšenou ostrahou, kde jsou mimo jiné oddělení pro doživotně odsouzené.