Chtěli ho zlikvidovat na zápal plic

Jako agent-chodec převáděl Josef Čoček uprchlíky přes hranice a při jednom z přechodů v roce 1954 byl zatčen. Doživotní trest měl odpykat v mírovské věznici. Vzpomíná, jak v této věznici probíhala hlášení. „U raportu byl nějakej Matoušek, přezdívaný Bimbo. To byl zástupce velitele. I když jsem nic neudělal, vyfásnul jsem čtrnáct dní díry. Ovšem tenkrát byl prosinec a tam jsou sakra mrazy. Na korekci nebylo žádné okno, všude kolem mne šestimetrová zeď. Měl jsem jednu deku. Do týdne jsem dostal zápal plic. Vzali mě do špitálu a tam měli akorát aspirin a živočišné uhlí. No, tak mě tam trošičku z toho dostali a potom jsem si šel do korekce dosedět těch zbývajících čtrnáct dnů. Za dva měsíce jsem šel zase do díry. Dostal jsem znovu zápal plic a šéflékař, nějaký doktor Milotínský, estébák, tihleti lékaři ministerstva vnitra byli všichni estébáci, povídá: ,Pane Čoček, podívejte, oni vás tady chtějí zlikvidovat. Já pro vás nemohu nic jiného udělat než navrhnout, aby vás přeložili do jiného vězení.‘ Ale byl natolik lidskej, že mě už neposlal na oddíl a dal mě tam mezi přestárlé a nemocné. A tam jsem byl až do eskorty do Leopoldova,“ vypráví Josef Čoček.