Minové pole v Kančím údolí

Hranice mezi Československem a západními státy připomínala v padesátých letech válečnou zónu. Stalinský režim chtěl zabránit útěkům svých občanů do svobodné části světa za každou cenu. Vedle několika pásem drátěných zátarasů a elektrických výstražných zařízení nechal na hranici zbudovat i několik pásem smrti. Tvořil je buď elektrický plot, nebo minové pole. Posledně jmenovaná varianta se nacházela i v Kančím údolí. Na technické zvláštnosti minového pole vzpomínal v listopadu 2012 někdejší pohraničník Leopold Tuček: „Tam nebyly klasické nášlapné miny, ale miny udělané z dělostřeleckých granátů. Byly přidělané na kůlech, nahoře měly rozbušku a z ní šel drát. A když tam náhodou přišel někdo, kdo to neznal, tak zakopnul, ten drát odjistil pojistku a granát explodoval.“ Podle dostupných údajů v Kančím údolí žádný člověk nezahynul. Přesto však nějaké životy minové pole na svědomí má. Jednou se do něj dostalo stádo divokých prasat. Divočáci protrhli dráty a vnikli do minového pole. Nastal masakr. Drátěný zátaras vyletěl do povětří a všechny miny v okolí explodovaly. Zátaras byl zničen skoro na sto metrech. Nedaleká hlídka pohraničníků unikla smrti pouze o vlásek.