Verneřice, byt Princových
Mírové nám. 45, 407 25 Verneřice, Česká republika
  • Příběh
  • Místo
  • Kvíz

„Kulturák zeje prázdnotou a u Princů na půdě se zkouší divadlo!“

Dostupné v: English | Česky

Po demolici rychnovského baráku Princovi získali pronájem v nedalekých Verneřicích. Komunisté se domnívali, že koncerty a výstavy a vůbec celé společenství, které vzniklo kolem baráku v Rychnově, zanikne, ale mýlili se. Přátelé z Prahy a severních Čech jezdili za Princovými dál. K jejich bytu totiž patřila obrovská půda s dřevěnou podlahou, kam se stoupalo po schodech přímo z kuchyně a kam se pohodlně vešlo padesát lidí. Navíc odpadly práce na opravě domu, takže se noví nájemníci mohli věnovat diskusím, výstavám a především nacvičování divadelních her, například Salome od Oscara Wildea. „Jednou mě předvolali na výslech a ten můj estébák, který mě měl na starosti, povídá: ,No to je teda divný, to mi vysvětlete, že je tu kulturní dům, kterej zeje prázdnotou, a u Princů na půdě padesát lidí cvičí divadlo!‘“ vypráví Květa Princová.

Spřízněné duše našli i mezi místními, především v lékaři a bývalém politickém vězni Hugo Engelhartovi, který měl ordinaci na druhé straně náměstí. Varoval Princovy, když jim estébáci v bytě natáhli odposlech, když je sledovali, jindy zase přinesl zabitého králíka. Premiéru měla Salome na faře v LIbčevsi a velmi dobře ji hodnotil i teoretik umění Ivan Martin Jirous. 

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Květa Princová, rozená Veselá

Květa Princová, rozená Veselá

Narodila se v roce 1950 v Lipníku nad Bečvou. Vystudovala VŠCHT v Praze v oboru makromolekulární chemie. V 70. letech se v bytě rodiny Němcových seznámila s lidmi z undergroundu a poznala tu i svého budoucího muže Jana Prince. V roce 1976 společně koupili dům v Rychnově, kde pořádali přednášky a setkání svobodomyslných lidí a který zároveň sloužil jako útočitě pro lidi v nouzi. V roce 1978 jim komunisté dům bez náhrady vyvlastnili. To samé se opakovalo s domem v Robči a Mastířovicích. V roce 1986 se odstěhovali do Větrovan poblíž Olomouce, kde Květa Princová žije dodnes. Po revoluci vystudovala humanitní vysokou školu, vedla kancelář olomouckého primátora, pracovala v charitě a spoluzakládala obor sociální a humanitární práce. Dnes je odbornou asistentkou na Katedře křesťanské sociální práce na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Verneřice, byt Princových

Dostupné v: English | Česky

Velká trhová ves s farním kostelem sv. Anny je doložená písemně od roku 1384, od r. 1497 jako městečko. V roce 1522 udělil císař Maxmilián II. Verneřicím městský znak a pečeť. Nejvýznamnějším urbanistickým celkem je Mírové náměstí s částečně dochovanou empírovou zástavbou, dnes značně poškozenou. U řady historických domů na náměstí bývala podloubí, v průběhu 20. století však zanikla. Rozvoj města souvisel s rozvojem cechovních řemesel a později domácího průmyslu (textil, obuvnictví). Byla zde v roce 1707 založena první bavlněná přádelna v Čechách. Roku 1770 tu proslulý podnikatel J. J. Leitenberger založil jednu z prvních manufaktur na potiskování kartounových tkanin, v r. 1797 pak přádelnu. Na přelomu 18. a 19. století byl právě sem dovezen první parní stroj a Verneřice tak na nějaký čas stanuly na špici technického vývoje v zemi. V 19. století zde již bylo několik přádelen a strojírna. V okolí byla provozována těžba hnědého uhlí v drobných nalezištích s nízkou kvalitou uhlí. Systematickému vyhledávání uhlí často předcházely jeho náhodné nálezy při stavbách domů, hloubení studní a podobně. Začátkem 20. století nastává úpadek průmyslu a do popředí se dostává zemědělství. Po roce 1945 je celá spádová oblast postižena odsunem původního německého obyvatelstva s likvidací místního průmyslu. Manželé Princovi bydleli ve Verneřicích v roce 1978, dům, kde měl ordinaci Hugo Engelhart je naproti přes silnici.

Verneřice, byt Princových

Na tomto místě

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo