Nacista zmlátil čtyřletou holčičku za to, že ho kopla

Dostupné v: English | Česky

V Boskovicích žila rodina Färberova. Otec byl moravský Žid, matka slovenská katolička. Jejich syn Leopold jako dítě pocházející ze smíšeného manželství nebyl v roce 1942 s místními Židy deportován do Terezína, za války však přišel o šestnáct blízkých příbuzných. Okamžik, kdy viděl otcovu rodinu na boskovickém náměstí naposledy, se mu vryl do paměti takto: „Povolili jim balíčky do určité váhy. Jenomže jim to na shromaždišti vzali a naházeli na jednu hromadu. Moje sestřenice v ruce držela malou panenku, nějaký voják k ní přišel, panenku jí vytrhl z ruky a hodil ji na hromadu. Ona ho kopla. I když to bylo čtyřleté děcko, ten voják ji tam přede všemi zbil,“ vzpomíná Leopold Färber. Jeho otec, kterého před deportací chránilo manželství se Slovenkou, tehdy Leopolda popadl a rychle ho odtáhl stranou. „‘Abychom byli co nejdřív pryč, než si někdo všimne, že jsme taky Židi,‘ řekl mi táta. A rychle jsme pak odešli,“ doplňuje pamětník.

Galerie (3)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Leopold Färber

Narodil se 31. října 1928 ve Staré Haliči na Slovensku, vyrůstal v Boskovicích. Jeho otec byl Žid, matka věřící katolička. Smíšené manželství je za války uchránilo před deportací do vyhlazovacího tábora. Za války Leopold, který měl přezdívku Hurvínek, dělal spojku – přenášel zprávy mezi odbojovými skupinami. Po únoru 1948 se zapojil i do protikomunistického odboje. S bratry Josefem a Františkem Markovými založili skupinu, která mj. chtěla tajně získanými výbušninami poškodit policejní školu. Výbušniny však nešťastnou náhodou explodovaly v bytě u Färberů a Leopold přišel o oko. Státní bezpečnost ho zatkla spolu s Josefem Markem v květnu 1950 poté, co děti z jeho skautského oddílu rozhazovaly letáky s nápisem „Smrt komunismu!“. Leopold Färber však o tom nevěděl, děti nevědomě inspiroval svým vyprávěním o válce. U soudu dostal šestnáct let vězení, z nichž si odseděl osm. Po propuštění pracoval řadu let na stavbách silnic, nakonec mu bylo povoleno aranžovat výkladní skříně.

Boskovice

Dostupné v: English | Česky

Jedenáctitisícové město, ležící 33 kilometrů na sever od Brna, bylo založeno jako trhová osada pravděpodobně ve 13. století. Archeologické nálezy však dokládají, že osídlení v těchto místech je daleko starší. Roku 1757 bylo v boskovických listinách poprvé použito názvu „město Boskovice“, takže k povýšení na město nejspíše došlo za vlády Marie Terezie (1740-1780). V roce 1937 žilo v Boskovicích sedm a půl tisíce lidí, z nich se přibližně tisíc hlásilo k židovské národnosti. Ve dnech 14. a 15. března 1942 byli místní Židé deportováni do koncentračních táborů. Ze 458 lidí se konce války dočkalo jen čtrnáct. Po válce se boskovickou židovskou obec už nepodařilo obnovit. Historické centrum Boskovic včetně židovské čtvrti je dnes městskou památkovou zónou.

Na tomto místě

Nacista zmlátil čtyřletou holčičku za to, že ho kopla

Leopold Färber