Kuchařka Zosia nás poznala

V jednom bývalém klášteře v Puszczykowo byl za druhé světové války zřízen sběrný tábor pro děti, jež byly nacisty určeny k převýchově. Mezi ně patřil i Václav Zelenka, původem z Lidic. V roce 1972 se spolu se svými přáteli vrátil do míst, kde za války strávil část svého dětství. Klášter se jim bez potíží podařilo nalézt. Ještě větší radost nastala, když objevili i svou tehdejší kuchařku Zosiu. „Zosia stála jako v Jiříkově vidění,“ vzpomíná Václav Zelenka po letech na toto setkání. „Ve sběrném táboře ve Sporné ulici byla na nucených pracích. Vůbec nečekala, že nás ještě někdy uvidí, nestačila žasnout. Pořád jen opakovala, že jsme její děti... ,Ty Wacusza. A kdzie Wenclik?,‘ ptala se se po dalším z dětí, Václavu Hanfovi.“ Bývalá kuchařka si postupně vzpomněla na všechny děti. A to je důležité mnohem víc, než by se zdálo. Když válka skončila, proběhlo velké pátrání po dětech odebraných nacisty jejich rodičům. Děti se vrátily do Československa, ale v několika případech se později ukázalo, že šlo o omyl. Není proto divu, že někteří, Václava Zelenku nevyjímaje, občas ve skrytu duše zapochybovali, zda jsou opravdu ti, za koho jsou považováni. Sami si z původního domova nepamatovali vůbec nic, tak byli tehdy malí. Až díky Zosie se potvrdilo, že ti, kteří ji navštívili, jsou skutečně lidické děti.