Theresienstadt, die Große Festung
ein jüdisches Ghetto · Pražská 234, 411 55 Terezín, Tschechische Republik
  • Příběh
  • Místo

Následovala jsem svého manžela

Dostupné v: English | Česky | Deutsch

Ilsa Maier si těsně před odjezdem do Terezína vzala svého přítele z Brna. „Kvůli svatbě se za mnou do Brna vrátil z České Lípy, kde za druhé světové války pracoval v rámci totálního nasazení. Dovolili nám sňatek, abychom mohli být spolu a společně odjet neznámo kam. Na konci roku 1941 jsem s manželem a matkou odjela jedním z prvních transportů do Terezína. V roce 1944 mému muži přikázali, aby nastoupil do transportu na východ, tak jsem se dobrovolně přihlásila s ním. Mysleli jsme si, že budeme zakládat nový tábor, vypadalo to stejně, jako když jsme zakládali Terezín. V Osvětimi nás rozdělili, muži šli tam, ženy tam. Mě vybrali na život.“

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

llsa Maier

llsa Maier

Ilsa Maier se narodila 15. května 1922 v Brně jako Ilsa Drexlerová do dobře situované židovské rodiny. Podle svých slov prožívala velmi šťastné dětství až do svých 17 let. Tehdy - 15. srpna 1939 - zfanatizovaná skupinka nacistů zaútočila na Židy v jedné z brněnských kaváren a Ilsin tatínek útok nepřežil. Pokus o odjezd do Anglie zmařilo vypuknutí druhé světové války v září 1939. I přes sílící perzekuci židovského obyvatelstva se Ilsa snažila žít normálním životem, dokud to bylo možné. Studovala reálné gymnázium, poté pracovala v židovské školce. Koncem roku 1941 však spolu s matkou musely nastoupit do jednoho z prvních transportů do terezínského ghetta. Tam Ilsa pracovala nejprve jako ošetřovatelka u kojenců, kvůli sérii onemocnění však po čase musela zdravotnictví opustit a pracovala jako vychovatelka předškolních dětí. Když byl její tehdejší manžel, kterého si vzala těsně před odjezdem do Terezína, roku 1944 přikázán do transportu na východ, Ilsa se dobrovolně přihlásila s ním. V Osvětimi-Birkenau se Ilsa setkala se svou sestřenicí Markétou (později Novákovou) a spolu byly v selekci určeny na práci. Ilsa Maier i Markéta Nováková jsou zachyceny na unikátním snímku neznámého fotografa - nacistického dozorce. Ilsa po mnoha letech fotografii náhodně objevila v newyorském knihkupectví v publikaci o osvětimském veliteli Rudolfu Hössovi. Po šesti týdnech v Birkenau byly obě sestřenice transportovány do slezského městečka Bad Kudowa (česky Lázně Chudoba, dnes Kudowa Zdroj v Polsku) jen pár kilometrů od českého Náchoda. Byly internovány v koncentračním táboře spadajícím pod tábor Gross-Rosen a musely pracovat v těžkých podmínkách ve zbrojním průmyslu. V Kudowě se také v květnu 1945 dočkaly osvobození. Po válce se Ilsa shledala se svou matkou i babičkou, zato její manžel zahynul v Dachau. Začala studovat a sblížila se s manželovým přítelem Františkem Maierem, za kterého se nakonec provdala. Celá rodina využila pozvání strýce a roku 1947 odcestovala do USA. Úvahy, zdali mají v Americe zůstat, nebo se vrátit, vyřešil únorový komunistický převrat. Ilsa s rodinou dodnes žije v USA, vychovala dva syny. Do staré vlasti se často vrací, především za svou sestřenicí Markétou Novákovou.

Theresienstadt, die Große Festung

Dostupné v: English | Česky | Deutsch

Die Große Festung von Theresienstadt ist Teil einer Festungsanlage, deren Bau im Jahr 1780 begann, in der Ära von Kaiser Josef II. Die Festung liegt am Zusammenfluss der Elbe und der Eger und wurde ursprünglich zur Verteidigung gegen eine Invasion aus Preußen vorgesehen. Sie wurde aber nie militärisch genutzt, da die Preußen sie einfach umgingen. Theresienstadt erreichte den Status einer Heeresstadt und diente als eine Garnison - die Truppen wurden hier bis zum Ende des 20. Jahrhunderts stationiert. Die Festung besteht aus zwei Teilen - der Großen und der Kleinen Festung. Die Kleine Festung diente schon seit ihrer Gründung als Militärgefängnis. In der großen Festung lebte die Bevölkerung. Die Nazis jedoch beschlossen, hier ein jüdisches Ghetto zu schaffen und vertrieben deshalb am 24. 11. 1941 die Zivilisten aus Theresienstadt und bildeten hier ein jüdisches Ghetto. Beim Ausbau des zukünftigen Ghettos nutzten die Nazis die jüdische Gemeinde in Prag. Sie behaupteten nämlich dass in Theresienstadt ein Lager entstehen würde, in dem die jüdische Bevölkerung des Protektorats interniert, nicht aber in den Osten transportiert werde. Im Jahr 1942, auf der Wannsee-Konferenz, beschlossen die Nazis den Sonderstatus des Ghettos von Theresienstadt. Es sollte ein sogenanntes „Altenghetto“ werden, also ein Ghetto in dem ältere Menschen interniert werden – oft Veteranen des Ersten Weltkriegs nicht nur aus dem Protektorat, sondern auch aus Deutschland und Österreich. Die Nazis schufen sich somit ein Alibi. Sie konnten behaupten, dass sie doch nicht alte Menschen in die „Arbeitslager“ im Osten schickten. Diese blieben doch in Theresienstadt. Das war jedoch eine Lüge, denn manche von den Transporten die aus Theresienstadt in den Osten gingen bestanden ausschließlich aus älteren Menschen. Tatsächlich war die primäre Funktion des Ghettos Juden zu versammeln und sie weiter in den Osten zu transportieren. Die durchschnittliche Zahl der Häftlinge betrug in den vier Jahren der Existenz des Ghettos zwischen 30.000 bis 40.000 (vor dem Zweiten Weltkrieg lebten etwa 7.000 Menschen in Theresienstadt, darunter auch die Truppen der Militärgarnison). Im September 1942 war das Lager mit fast 58.500 Häftlingen überfüllt. Zu dieser Zeit starben hier durchschnittlich 127 Menschen täglich! Angesichts der erheblichen Überfüllung des Ghettos gab es sehr schlechte Lebensbedingungen, die in der Folge zur hohen Sterblichkeit beitrugen. Am Ende des Krieges brach im Lager zusätzlich eine Typhusepidemie aus. Insgesamt wurden etwa 155.000 Menschen im Konzentrationslager Theresienstadt gefangen gehalten. Um die 118.000 von ihnen starben im Verlauf des Zweiten Weltkrieges (einschließlich der Opfer der Typhusepidemie). Die Befreiung von Theresienstadt verlief ohne Kämpfe. Am 1. Mai 1945 wurde das Lager an das Rote Kreuz übergeben, am 5. Mai flohen die letzten Nazis vor der herannahenden Front und am 8. Mai 1945 kamen die ersten sowjetischen Truppen.

Theresienstadt, die Große Festung

Na tomto místě

Bály jsme se a chtěly jsme domů

Bály jsme se a chtěly jsme domů

Alžběta Dostálová (Mo…
Co si to ten smradlavej Žid dovoluje

Co si to ten smradlavej Žid dovoluje

Anna Hyndráková
Následovala jsem svého manžela

Následovala jsem svého manžela

llsa Maier
Tajné výpravy do ghetta

Tajné výpravy do ghetta

Taťána Bubníková, roz. Kal…
V ghettu se pořád šířily nějaké pověsti

V ghettu se pořád šířily nějaké pověsti

Eva Roubíčková
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo