Machnówka
Theatre of battle during the Second World War · Machnówka, Poland
  • Story
  • Place

Použil jsem zbraň proti vlastním mužům

Available in: English | Česky

Oldřich Kvapil velel u Machnówky 2. praporu 1. brigády. Ještě v noci ho informoval velitel, generál Kratochvíl, že Němci jsou osm až deset kilometrů před československými jednotkami. „Přitom nepřítel byl čtyři sta metrů od nás, což jsme nevěděli,“ vypráví Kvapil. Se svítáním dal rozkaz vojsku shromáždit se do trojstupů a vyrazit na další pochod, ale narazili na nepřítele v místech, kde ho nikdo nečekal. „Žádal jsem velitele Svobodu ještě před pochodem, abychom vyslali průzkum.“ Kvapil říká, že nevěřil Kratochvílovi, že vpředu jsou sovětské jednotky: „Neslyšeli jsme žádný boj, měli jsme už nějaké zkušenosti.“ Proto vyslal ještě v noci průzkumnou jednotku, která ale podle něj nesplnila úkol. Němci ji pustili do týlu, aniž by se jí postavili na odpor. „Eskadrona byla obklíčena. Až devátého dopoledne se probojovali nazpátek, polovina tam zůstala.“ Útok prý přišel kolem desáté hodiny dopoledne. Němci měli podporu dělostřelectva a tanků. „Velitel byl v té chvíli pryč, na štábu brigády připravoval útok. Já jsem velel. Za silné dělostřelecké a minometné palby nepřítele padla většina velitelů čet.“ V tu chvíli zůstali vojáci – prý osmdesát procent nezkušených nováčků – bez velení. Jednotky začaly ustupovat. „Věděl jsem, co to může znamenat, kdyby se náš prapor podřídil panice. Byli jsme v čele celé první brigády. Začaly se ozývat hlasy panikářů, vojáků poprvé v boji, německé tanky tři až čtyři sta metrů před námi, tak jsem použil všech prostředků, včetně použití zbraně, a prapor jsem zastavil.“

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Routes

Not a part of any route.

Comments

No comments yet.

Doc. Ing. Oldřich Kvapil, CSc., generálmajor v. v.

Doc. Ing. Oldřich Kvapil, CSc., generálmajor v. v.

Narodil se 12. listopadu 1918 v Rovensku pod Troskami v Českém ráji. Do armády vstoupil v roce 1937, po nacistické okupaci 1939 z Československa utekl do Polska, kde se formoval Československý legion. Po pádu Polska prchnul s dalšími Čechoslováky na východ. V Sovětském svazu byl zadržen a uvězněn, tak říkajíc internován. Stal se jedním z členů tzv. oranské skupiny, která měla vytvořit jádro československých vojenských jednotek v SSSR. Od února 1942 cvičil v Buzuluku československé vojáky, kteří zde tvořili zahraniční jednotku. Mnozí přicházeli z gulagů. Absolvoval školu pro důstojníky a stal se rotmistrem. O rok později velel četě v bitvách u Sokolova a Kyjeva. V bojích u města Rudá byl tak říkajíc ohlušen granátem, jednalo se o jeho jediné válečné zranění. Boje pokračovaly u Bílé Cerekve a Buzovky, po velkých náborech volyňských Čechů byl v Machnówce jmenován dočasně velitelem 2. praporu 1. brigády a Karpatsko-dukelskou operaci absolvoval jako náčelník štábu 2. praporu 1. brigády a zástupce velitele 2. praporu 1. brigády. Od února 1945 byl zástupcem náčelníka operačního oddělení 4. brigády. Po válce vystudoval válečnou školu a zůstal v armádě. V letech 1967–1969 sloužil jako náčelník 1. fakulty Vojenské akademie ve Vyškově, ale v květnu 1975 byl z armády vyhozen a pracoval jako dělník. V roce 1984 odešel do důchodu. V lednu 2011 zemřel v Praze.

Machnówka

Available in: English | Česky

The Polish village Machnówka became the site of one of the bloodiest battles of the First Czechoslovak Army Corps on the Eastern Front of the Second World War, during the Battle of the Dukla Pass. The Czechoslovak troops suffered huge losses, the biggest in WWII, in just one day. The battle took place on September 9, 1944.

Please enter your e-mail and password
Forgotten password
Change Password