Vzali si rukojmí
Počátkem května 1945 se Vilém Kantor jako člen partyzánské skupiny Rodina zúčastnil osvobozujících bojů v obci Šebešťánová. Němci se opevnili na místním hřbitově a jako rukojmí si vzali některé obyvatele obce. „Sebrali ženský, děti a nějaké chlapy a zavřeli je do stodoly naproti židovskému hřbitovu a vyhlásili, že když na ně bude někdo střílet, tak že tu stodolu zapálí.“ Jeden z mladších partyzánů se rozhodl rukojmí zachránit, za což zaplatil životem. „Skočil k té stodole, otevřel vrátka a dostal zrovna do hlavy.“ I díky tomuto odvážnému činu byli Němci poraženi. Těchto osvobozujících bojů se zúčastnili i sovětští partyzáni. Vilém Kantor vzpomíná, že se na zajatých Němcích mstili. „To byly jatka. Rusové opláceli. Řezali to jak berany.“
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Príbeh nie je súčasťou žiadnej trasy.
Komentáre
Vilém Kantor
Narodil se v roce 1926 v obci Svederník v okrese Žilina. Rodiče pocházeli z Moravy a na Slovensko se přestěhovali za prácí. Po vzniku Slovenské republiky se rázem ocitli v cizí zemi, která byla spojencem Německa. V tomto období rodina zažila různé narážky a utlačování od členů Hlinkových gard. Na konci srpna 1944 na Slovensku vypuklo národní povstání. I když bylo zanedlouho potlačeno, jeho členové odcházeli do lesů, kde pokračovali v partyzánské válce. Přidal se k nim i Vilém Kantor. Působil jako zásobovač a informátor v okolí vesnice Papradná v pohoří Javorníky. Zúčastnil se také několika přestřelek s německými vojáky. Po osvobození odešel na Moravu do Malých Karlovic a potom do Staré Vsi u Rýmařova. Krátce po komunistickém puči v únoru 1948 narukoval na vojnu. Během ní absolvoval politickou školu v Brně a v útvaru dělal mimo jiné politického školitele a předsedu KSČ. Byla mu ale zjištěna tuberkulóza a ze zdravotních důvodů byl propuštěn. Po vyléčení vystudoval lesnickou školu v Křivoklátu a byl poslán jako lesník do pohraničního městečka Přebuz. V tomto malém městě byl také čtyři roky předsedou národního výboru. Byl svědkem toho, jak místní německé obyvatelstvo pašovalo zboží přes hranice s NDR. Potom byl jako lesník zaměstnán ještě v Karlovicích a v Třemešku u Oskavy.