Snídali, mlha se zvedla a začala jatka

Dne 9. září 1944 pochodovala třetí čs. brigáda po silnici v trojstupech v domnění, že jsou před ní jednotky Rudé armády. Brigáda byla složena převážně z nezkušených volyňských Čechů, Rusínů a Čechoslováků, mnozí měli za sebou věznění v ruském gulagu. Když se vojáci zastavili a začali snídat, zvedla se mlha a ukázalo se, že jsou obklíčeni nově přisunutou německou 75. pěší divizí, ta spustila dělostřeleckou a kulometnou palbu. Předem zastřílený wehrmacht rozpoutal doslova peklo. Mnozí vojáci neuposlechli rozkaz a dali se na útěk. Jeden z velitelů Oldřich Kvapil vzpomínal, že k zastavení prchajících použil osobní zbraně, zastřelil je za dezerci. Podle pamětníků deset minut létaly vzduchem jen střepiny a části lidských těl. Právě tady zahynulo nebo bylo raněno 611 čs. vojáků. Velení brigády dostalo chybné informace od Rudé armády a vlastní průzkum nebyl úspěšný. Po bitvě v noci na 10. září maršál Koněv, velitel 1. ukrajinského frontu, odvolal velitele čs. armádního sboru gen. Kratochvíla a nahradil ho dosavadním velitelem 1. brigády Ludvíkem Svobodou. Tímto aktem Rusové porušili mezinárodní dohodu s čs. exilovou vládou, pod kterou spadaly personální náležitosti velení čs. armády. Ve zvukovém klipu slyšíte vzpomínky Václava Bouzka, Rostislava Čecha, Marie Kvapilové, Miroslav Škrábala a Jana Plovajka. „Bylo deštivo a bláto… Nikdo nevěděl, co se děje. Nad ránem to začalo a mlátili nás do dvou hodin. Každý se schoval, kam mohl, aby se nedostal do palby… S Jiřinkou jsme říkaly, skočíme se napít do domečku. Jak jsme odešly od auta, tak tam práskla mina. Libuška Mrázková byla těžce raněná do dutiny břišní. Dala jsem jí první pomoc, převázaly jsme jí a vezly na ošetřovnu. Jak jsme jely, stříleli přede mnou i za mnou. Na ošetřovně bylo plno raněných, ale nezachránili ji… Některý vojáci vzali nohy na ramena, nevěděli, kam patří. Pak to hnali zase zpátky… Nad ránem jsem chtěl, aby se zakopali. Velitel říkal, ne, bude se postupovat. Rozebral jsem automat a říkal, hoši, dneska bude perný den. Ozvalo se húúú a přiletěl granát a další šup, nedolétl. Říkám, zle, zastřelují se. Bez rozkazu jsem běžel pro střelivo…“