Hladová vzpoura

Dostupné v: English | Česky

Jedním z vězňů, kteří prošli věznicí Leopoldov, byl Milo Komínek. „V Leopoldově jsem byl jedenáct roků, z toho devět roků na samovazbě. Samovazba je stavěná pro jednoho vězně. Člověk tam ale může být sám, ve dvou, třech či pěti lidech. Na společné cele je vás třeba osmnáct, dvacet, ale i čtyřicet.“ V Leopoldově byl pan Komínek v roce 1957 účastníkem „hladové vzpoury“, která byla podle všeho vyprovokovaná vedením věznice, aby mohlo zakročit proti některým politickým vězňům. „Bylo to organizované z velitelství. Spustili vše přes zrádné vězně, kteří pracovali pro vedení.“ Hlavním důvodem vzpoury byl nedostatek stravy. „Nenastoupili jsme do práce. Velitelství tento odpor tvrdě zlikvidovalo; násilně, hrozně násilně. Kluky jednoho po druhém mlátili, bylo to škaredé. O čtrnáct dní později jsme se dozvěděli, že vzpoura byla celorepubliková. Zjistili jsme to, když někteří šli za tuto takzvanou vzpouru k soudu." V různých věznicích se vzpourám, které v padesátých letech proběhly, říkalo různě, někde se třeba nazývala Nudeltag. "Průběh byl všude stejný: situace byla vzpouře kvli mizerným podmínkám nakloněná, mezi vězni byly mnohé horké hlavy. Další se přidali, protože nepostřehli, že je všecko nahrané. Političtí vězni spolu drželi basu, aniž si uvědomili, že vzpoura byla fingovaná.“

Galerie (3)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Milo Komínek

Miloslav „Milo“ Komínek se narodil 20. června 1926 ve Frýdku-Místku. Vyučil se strojním zámečníkem a promítačem filmů. V době nacistické okupace se zapojil do podzemní činnosti, pomáhal hlavně s výrobou výbušnin. Po válce se začal politicky angažovat v Československé straně lidové. Po válce také absolvoval výcvik letce a parašutisty a stal se leteckým akrobatem. V letech 1945–1948 reprezentoval Československo na řadě leteckých dnů po celém světě. V březnu 1948 se pokusil odejít za hranice, ale byl chycen a krátce vězněn. Po propuštění v létě 1948 se stal členem odbojové skupiny Portáš-Jánošík, která operovala v Moravskoslezských Beskydech. Skupina byla brzy prozrazena, její členové byli zatčeni a odsouzeni k vysokým trestům. Milo Komínek a jeho pět kamarádů byli dohromady odsouzeni k 53 letům odnětí svobody... Pan Komínek byl vězněn na Borech, na Jáchymovsku, v Leopoldově a ve Valdicích. Propuštěn byl v roce 1965. V roce 1968 emigroval přes Rakousko a Švýcarsko do Kanady. V Torontu vydával noviny, časopisy a knihy. V této činnosti pokračoval i po návratu do vlasti. Miloslav „Milo“ Komínek zemřel dne 25. května 2010 ve věku nedožitých čtyřiaosmdesáti let.

Leopoldov

Dostupné v: English | Česky

Leopoldovská věznice patřila k nejhorším v celém Československu. S politickými vězni zde bylo zacházeno mimořádně krutým způsobem, byla jim odpírána lékařská péče a nutné léky, byla systematicky porušována i jejich nejzákladnější lidská práva. Řada z nich zemřela v důsledku krutého zacházení a odepření nutné léčby.