Tohle přece nejsou vězni!
Skupina tzv. padělatelského komanda měla být na konci 2. světové války popravena ve štolách koncentračního tábora Ebensee. Vězni totiž plnili utajované úkoly, padělali pro nacisty anglické libry a americké dolary a další dokumenty. Během zmatků v období konce války a díky rakouským partyzánům se však včasný transport prominentních vězňů do tábora Ebensee nepodařil. Pátého května 1945 v půl 11. už byl koncentrační tábor v Ebensee pod kontrolou vězňů, kteří čekali na příjezd amerických vojsk. Vojáci SS tak předávali skupinu padělatelského komanda do správy už osvobozeného tábora. Adolf Burger vzpomíná na situaci, kdy v táboře nechtěli vězně padělatelského komanda přijmout: „Esesák, který nás hlídal, hlásil : ‚Předám vám sto dvacet vězňů.‘ A velitel osvobozeného tábora říká: ‚Co? Vězni?‘ My jsme totiž měli vlasy, dobře jsme vypadali, měli jsme boty, to žádní vězni nikdy neměli. A tak říká našemu: ‚To přece nejsou vězni, co je to za lidi!?‘ Tak jsme jeden a druhý vyskočili a tomu ozbrojenému vězni, co velel táboru, jsme ukázali rukávy: ‚Podívej se, my máme čísla, jsme z Osvětimi, my jsme jen zvláštní komando ze Sachsenhausenu, pusťte nás dovnitř.‘ Velitel osvobozeného tábora, jak nás viděl, tak zavelel: ‚Pusťte je.‘ To bylo 5. května, v deset hodin, třicet minut. A my jsme utíkali, aby si to nerozmyslel, utíkali jsme až na konec tábora. Takové bylo moje osvobození, i když tam Američané ještě nebyli.“
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Adolf Burger
Adolf Burger se narodil v roce 1917 ve Velké Lomnici u Popradu. Pochází ze židovské rodiny, vyučil se typografem. Po dokončení učení se živil krátký čas jako stavební dělník a v letech 1937–1939 sloužil v československé armádě. Po vypuknutí války pracoval již jako typograf v Bratislavě a zapojil se do tajné odbojové skupiny mladých komunistů, která se věnovala záchraně slovenských Židů před transporty. Burger tiskl falešné křestní listy. V srpnu 1942 byla akce prozrazena a Burger byl dopaden, zatčen a spolu se svou ženou Giselou transportován do Osvětimi. Dvaadvacetiletá Gisela koncentrační tábor nepřežila. V roce 1944 byl Adolf Burger, který „osvětimské peklo“ přežil, povolán jako typograf do Sachsenhausenu. Zde se spolu s dalšími 130 vězni podílel na největší padělatelské akci v dějinách, kterou zahájilo nacistické Německo za účelem oslabení britské měny a pro své vlastní finanční machinace. Díky zmatku v řadách esesmanů ke konci války se většina členů „padělatelského komanda“ dočkala osvobození. Podle původního plánu měla být celá skupina, zapojená do přísně utajované akce, zlikvidována. Adolf Burger po osvobození koncentračního tábora Ebensee ještě s vypůjčeným fotoaparátem pořídil dokumentaci nacistických zvěrstev, která potom posloužila jako základní materiál k jeho první publikaci o koncentračních táborech (1945). Dvacet let po konci války se pod dojmem zpochybňování holocaustu neonacisty začal věnovat novinářské činnosti a zdokumentoval celou padělatelskou akci v knize Des Teufels Werkstatt (Ďáblova dílna, č. 2007). Dodnes navštěvuje Německo, kde pořádá přednášky pro gymnázia a besedy se studenty o holocaustu. V roce 2007 byl na motivy jeho knihy natočen rakousko-německý film Die Fälscher (Padělatelé, v české distribuci pod názvem Ďáblova dílna). V USA byl film oceněn Oscarem za nejlepší zahraniční dílo.
