Mrtví na dovolené
V koncentračním táboře Sachsenhausen byly přísně utajované bloky 18 a 19. V nich pracovalo tzv. padělatelské komando. Byla to skupina sto čtyřiceti dvou židovských vězňů sebraných z celé Evropy. Museli to být Židé, nikdo z nich se totiž neměl dožít konce války. Celá akce byla pojmenována podle jejího velitele Bernharda Krügera krycím názvem Operation Bernhard. Šéf komanda úkoloval vězně osobně, při ruce mu byl velitel zvláštní SS posádky pro blok 18 a 19 SS-Hauptscharführer Kurt Werner. Adolf Burger byl členem tohoto komanda: „Všechno jsme tu měli. My jsme byli takoví mrtví na dovolené. Ano, byli jsme jak na dovolené. Měli jsme jídla, kolik jsme jen chtěli. Poslouchali jsme hudbu, dobře jsme spali, všechno jsme měli. Měli jsme společenskou místnost – tam se hrály karty, šachy, mohli jsme poslouchat rádio.“ Jakmile však někdo z nich onemocněl, třeba i léčitelnou chorobou, byl popraven. Nikdo nesměl ohrozit projekt a nakazit ostatní. Skupina měla za úkol padělat cestovní doklady pro nacistickou špionážní službu, ale také anglické libry. Adolf Burger pokračuje: „Když jsem ale večer seděl u postele, věděl jsem, že jsem mrtvý – celou tu dobu. Do našich bloků totiž nesměl ani velitel lágru. Ten, kdo znal takové tajemství, nesměl žít.“
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Adolf Burger
Adolf Burger se narodil v roce 1917 ve Velké Lomnici u Popradu. Pochází ze židovské rodiny, vyučil se typografem. Po dokončení učení se živil krátký čas jako stavební dělník a v letech 1937–1939 sloužil v československé armádě. Po vypuknutí války pracoval již jako typograf v Bratislavě a zapojil se do tajné odbojové skupiny mladých komunistů, která se věnovala záchraně slovenských Židů před transporty. Burger tiskl falešné křestní listy. V srpnu 1942 byla akce prozrazena a Burger byl dopaden, zatčen a spolu se svou ženou Giselou transportován do Osvětimi. Dvaadvacetiletá Gisela koncentrační tábor nepřežila. V roce 1944 byl Adolf Burger, který „osvětimské peklo“ přežil, povolán jako typograf do Sachsenhausenu. Zde se spolu s dalšími 130 vězni podílel na největší padělatelské akci v dějinách, kterou zahájilo nacistické Německo za účelem oslabení britské měny a pro své vlastní finanční machinace. Díky zmatku v řadách esesmanů ke konci války se většina členů „padělatelského komanda“ dočkala osvobození. Podle původního plánu měla být celá skupina, zapojená do přísně utajované akce, zlikvidována. Adolf Burger po osvobození koncentračního tábora Ebensee ještě s vypůjčeným fotoaparátem pořídil dokumentaci nacistických zvěrstev, která potom posloužila jako základní materiál k jeho první publikaci o koncentračních táborech (1945). Dvacet let po konci války se pod dojmem zpochybňování holocaustu neonacisty začal věnovat novinářské činnosti a zdokumentoval celou padělatelskou akci v knize Des Teufels Werkstatt (Ďáblova dílna, č. 2007). Dodnes navštěvuje Německo, kde pořádá přednášky pro gymnázia a besedy se studenty o holocaustu. V roce 2007 byl na motivy jeho knihy natočen rakousko-německý film Die Fälscher (Padělatelé, v české distribuci pod názvem Ďáblova dílna). V USA byl film oceněn Oscarem za nejlepší zahraniční dílo.
