Propíchnutá královna

Available in: English | Česky

Adolf Burger na konci 2. světové války patřil mezi členy přísně utajeného tzv. padělatelského komanda na bloku 18 a 19 v Sachsenhausenu. Úkolem skupiny bylo padělání cizích měn, liber, dolarů a také dokladů a pasů pro nacistické špionážní účely. Sabotáž prakticky nebyla možná. Skupina padělatelů pod vedením Holanďana Jacobsona se však přeci jen o něco pokusila. Adolf Burger vzpomíná: „My jsme chtěli podat zprávu světu, že něco není v pořádku. A tak jsme říkali těm klukům, co propichovali padělané bankovky, aby vypadaly starší, používané, aby propichovali i královnu Britannii. To by totiž žádný Angličan neudělal.“ Tento pokus o sabotáž však nevyšel, protože bankovky byly skutečně považovány za pravé. Po válce však právě tato zpráva posloužila k identifikaci padělaných bankovek. Sám Adolf Burger přiznal, že bez propíchnuté královny by nikdo bankovky již nepoznal, tak byly dokonalé: „Já každou námi padělanou bankovku poznám, ale jenom díky té propíchnuté královně. Ta bankovka je totiž jinak naprosto identická. Agenti ze Sicherheitsdienst je nechávali ověřovat přímo v centrání bance v Londýně, ani tam je neodhalili.“

Gallery (4)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Routes

Not a part of any route.

Add to user route

Comments

No comments yet.

Insert comment

Adolf Burger

Adolf Burger se narodil v roce 1917 ve Velké Lomnici u Popradu. Pochází ze židovské rodiny, vyučil se typografem. Po dokončení učení se živil krátký čas jako stavební dělník a v letech 1937–1939 sloužil v československé armádě. Po vypuknutí války pracoval již jako typograf v Bratislavě a zapojil se do tajné odbojové skupiny mladých komunistů, která se věnovala záchraně slovenských Židů před transporty. Burger tiskl falešné křestní listy. V srpnu 1942 byla akce prozrazena a Burger byl dopaden, zatčen a spolu se svou ženou Giselou transportován do Osvětimi. Dvaadvacetiletá Gisela koncentrační tábor nepřežila. V roce 1944 byl Adolf Burger, který „osvětimské peklo“ přežil, povolán jako typograf do Sachsenhausenu. Zde se spolu s dalšími 130 vězni podílel na největší padělatelské akci v dějinách, kterou zahájilo nacistické Německo za účelem oslabení britské měny a pro své vlastní finanční machinace. Díky zmatku v řadách esesmanů ke konci války se většina členů „padělatelského komanda“ dočkala osvobození. Podle původního plánu měla být celá skupina, zapojená do přísně utajované akce, zlikvidována. Adolf Burger po osvobození koncentračního tábora Ebensee ještě s vypůjčeným fotoaparátem pořídil dokumentaci nacistických zvěrstev, která potom posloužila jako základní materiál k jeho první publikaci o koncentračních táborech (1945). Dvacet let po konci války se pod dojmem zpochybňování holocaustu neonacisty začal věnovat novinářské činnosti a zdokumentoval celou padělatelskou akci v knize Des Teufels Werkstatt (Ďáblova dílna, č. 2007). Dodnes navštěvuje Německo, kde pořádá přednášky pro gymnázia a besedy se studenty o holocaustu. V roce 2007 byl na motivy jeho knihy natočen rakousko-německý film Die Fälscher (Padělatelé, v české distribuci pod názvem Ďáblova dílna). V USA byl film oceněn Oscarem za nejlepší zahraniční dílo.

Sachsenhausen

Available in: English | Česky

Camp, not far from Berlin, originally designated for political opponents and regime-inconvenient groups of people. Most of the prisoners were assigned slave´s work, between the most feared testing boots for Wehrmacht when the prisoners had to run up to forty kilometres with bags filled with sand. Despite it was not an extermination camp like Auschwitz, there were mass murders, for example about 10 thousand Soviet refugees died in 1941. Many prisoners died during the so called “medical” experiments, and while testing the gas chambers with Cyclone A. In Sachsenhausen there died at least 20 thousand people. Between the imprisoned there were also Czechoslovaks, for example writer and painter Josef Čapek or 1200 students arrested on the anti-Nazi demonstrations in October and November 1939. But in Sachsenhausen there were also counterfeit squads based in barracks number eighteen and nineteen. These blocks were closely guarded and even the commanding officers could not go in. The prisoners of this squad had a prominent status, they had enough food and they could have parties. They did not work with other prisoners, their classification was secret and their job was to counterfeit pounds and dollars.