Propíchnutá královna
Adolf Burger na konci 2. světové války patřil mezi členy přísně utajeného tzv. padělatelského komanda na bloku 18 a 19 v Sachsenhausenu. Úkolem skupiny bylo padělání cizích měn, liber, dolarů a také dokladů a pasů pro nacistické špionážní účely. Sabotáž prakticky nebyla možná. Skupina padělatelů pod vedením Holanďana Jacobsona se však přeci jen o něco pokusila. Adolf Burger vzpomíná: „My jsme chtěli podat zprávu světu, že něco není v pořádku. A tak jsme říkali těm klukům, co propichovali padělané bankovky, aby vypadaly starší, používané, aby propichovali i královnu Britannii. To by totiž žádný Angličan neudělal.“ Tento pokus o sabotáž však nevyšel, protože bankovky byly skutečně považovány za pravé. Po válce však právě tato zpráva posloužila k identifikaci padělaných bankovek. Sám Adolf Burger přiznal, že bez propíchnuté královny by nikdo bankovky již nepoznal, tak byly dokonalé: „Já každou námi padělanou bankovku poznám, ale jenom díky té propíchnuté královně. Ta bankovka je totiž jinak naprosto identická. Agenti ze Sicherheitsdienst je nechávali ověřovat přímo v centrání bance v Londýně, ani tam je neodhalili.“
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Adolf Burger
Adolf Burger se narodil v roce 1917 ve Velké Lomnici u Popradu. Pochází ze židovské rodiny, vyučil se typografem. Po dokončení učení se živil krátký čas jako stavební dělník a v letech 1937–1939 sloužil v československé armádě. Po vypuknutí války pracoval již jako typograf v Bratislavě a zapojil se do tajné odbojové skupiny mladých komunistů, která se věnovala záchraně slovenských Židů před transporty. Burger tiskl falešné křestní listy. V srpnu 1942 byla akce prozrazena a Burger byl dopaden, zatčen a spolu se svou ženou Giselou transportován do Osvětimi. Dvaadvacetiletá Gisela koncentrační tábor nepřežila. V roce 1944 byl Adolf Burger, který „osvětimské peklo“ přežil, povolán jako typograf do Sachsenhausenu. Zde se spolu s dalšími 130 vězni podílel na největší padělatelské akci v dějinách, kterou zahájilo nacistické Německo za účelem oslabení britské měny a pro své vlastní finanční machinace. Díky zmatku v řadách esesmanů ke konci války se většina členů „padělatelského komanda“ dočkala osvobození. Podle původního plánu měla být celá skupina, zapojená do přísně utajované akce, zlikvidována. Adolf Burger po osvobození koncentračního tábora Ebensee ještě s vypůjčeným fotoaparátem pořídil dokumentaci nacistických zvěrstev, která potom posloužila jako základní materiál k jeho první publikaci o koncentračních táborech (1945). Dvacet let po konci války se pod dojmem zpochybňování holocaustu neonacisty začal věnovat novinářské činnosti a zdokumentoval celou padělatelskou akci v knize Des Teufels Werkstatt (Ďáblova dílna, č. 2007). Dodnes navštěvuje Německo, kde pořádá přednášky pro gymnázia a besedy se studenty o holocaustu. V roce 2007 byl na motivy jeho knihy natočen rakousko-německý film Die Fälscher (Padělatelé, v české distribuci pod názvem Ďáblova dílna). V USA byl film oceněn Oscarem za nejlepší zahraniční dílo.
