parašutisté skupiny Silver A
Německá odveta za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v roce 1942 byla pro Čechy nemilosrdná. Během represálií byly dne 10. června 1942 vypáleny Lidice. Gestapo shánělo další pachatele atentátu, k odkrytí viníků jim pomohla výpověď Karla Čurdy a Viliama Gerika. Na území protektorátu Čechy a Morava plnila úkoly řada skupin paradesantu z Anglie, například Anthropoid, Silver B, Out Distance, Bioscop, Tin, Zinc a další. Na Pardubicku operovala tříčlenná výsadková skupina Silver A. Velitel skupiny nadporučík Alfréd Bartoš pocházel z Pardubic a zde také svůj úkol plnil. Za druhé světové války se parašutistům rozhodla v boji proti okupantům pomoct řada lidí, mezi nimi i odbojová skupina Čenda, která vznikla v osadě Ležáky a okolí. Následně se od 16. června 1942 v Pardubicích a okolí zatýkalo a popravovalo. Potrestáni trestem nejvyšším měli být všichni, kteří schvalovali atentát na Heydricha nebo pomáhali paradesantu z Anglie. Každé ráno byla vyvěšena na Masarykových kasárnách cedule, kdo byl předchozího večera na Zámečku zastřelen. Bylo vyhlášeno stanné právo, které znamenalo, že nikdo u sebe nesměl přechovávat nehlášenou osobu, muselo být zatemněno a večer se lidé nesměli pohybovat v ulicích. Kdo poslouchal Londýn a prozradilo se to, byl zastřelen. Gestapu se podařilo zjistit adresy konspiračních bytů, které používal Alfréd Bartoš. Další vlna zatýkání a poprav na Zámečku na sebe nenechaly dlouho čekat. Za pomoc parašutistům byli potrestáni i obyvatelé Červeného Kostelce. V souvislosti s působením skupiny byla Němci 24. června vypálena obec Ležáky. Velitel skupiny Silver A se smrtelně postřelil ve Smilově ulici v Pardubicích, když se snažil utéct gestapu. Zemřel 22. června v pardubické nemocnici. Zástupce velitele rotmistr Josef Valčík se po atentátu skrýval spolu s dalšími parašutisty ze skupiny Anthropoid (rotmistři Gabčík a Kubiš) i skupiny Out Distance ve sklepní kryptě kostela v Resslově ulici v Praze. Dne 18. června 1942 byli zastřeleni nebo si vzali život vlastní rukou. Šifrant a radista desátník Jiří Potůček byl 2. července 1942 zastřelen českým četníkem poté, co vysílením usnul v lese u Rosic (nedaleko Pardubic). Svému osudu tak neunikl ani tím, že opustit svůj úkryt v domku hlídače lomu v Ležákách a přesunul radiostanici Libuši do Bohdašína. Ani tím, že se ukryl v Končinách u Červeného Kostelce a 30. června 1942 se mu podařilo z obklíčení gestapa u sedláka Antonína Burdycha prostřílet a utéct.
