Plížil jsem se před zraky strážného
Luboš Jednorožec přišel do lágru Slavkov v červnu roku 1951. Odsouzený na deset let kriminálu a pevně rozhodnutý utéct při první příležitosti. Naskytla se mu již v září téhož roku. Když byli vězni odváděni na noční směnu, podařilo se mu oddělit se od ostatních a vklouznout do skuliny mezi starým a novým vrátkem. Aby se dostal ven z tábora, musel překonat pět metrů široké odstřelovací pásmo a dvoje ostnaté dráty. Nebyl čas, a tak se pomalu proplížil strážnému přímo před nosem. „Dráty byly ze silné oceli a já měl jen takové malé kleštičky. To si nedovedeš představit, jak pracuje vůle lidská. To dostaneš takovou sílu do rukou a nekoukáš na bolest, protože tě to žene dopředu. Ještě dva měsíce potom jsem měl podlitiny na palci, kterým jsem ty kleštičky mačkal.“ Na jeho zmizení se přišlo až za pět hodin.
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Routes
Not a part of any route.
Comments
No comments yet.