Horní Slavkov (Camp XII.)

former communist prison camp · U Lesoparku 747/1, 357 31 Horní Slavkov, Czech Republic

Příběh
Místo

Plížil jsem se před zraky strážného

Dostupné v: English | Česky

Luboš Jednorožec přišel do lágru Slavkov v červnu roku 1951. Odsouzený na deset let kriminálu a pevně rozhodnutý utéct při první příležitosti. Naskytla se mu již v září téhož roku. Když byli vězni odváděni na noční směnu, podařilo se mu oddělit se od ostatních a vklouznout do skuliny mezi starým a novým vrátkem. Aby se dostal ven z tábora, musel překonat pět metrů široké odstřelovací pásmo a dvoje ostnaté dráty. Nebyl čas, a tak se pomalu proplížil strážnému přímo před nosem. „Dráty byly ze silné oceli a já měl jen takové malé kleštičky. To si nedovedeš představit, jak pracuje vůle lidská. To dostaneš takovou sílu do rukou a nekoukáš na bolest, protože tě to žene dopředu. Ještě dva měsíce potom jsem měl podlitiny na palci, kterým jsem ty kleštičky mačkal.“ Na jeho zmizení se přišlo až za pět hodin.

Galerie (3)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Luboš Jednorožec

Luboš Jednorožec se narodil 17. dubna 1925 v Praze-Břevnově. Jeho rodiče měli kožedělnou dílnu. Komunisté jim ji v roce 1948 zabavili, poté, co se Lubošův bratr podílel na organizaci studentského pochodu na Hrad a následně emigroval do Rakouska. Luboš byl i se svým otcem zatčen v březnu 1950 za to, že věděl o připravovaném útěku jejich rodinné známé za hranice a neoznámil to. Komunistický soud mu za to vyměřil 10 let kriminálu, otce, který se psychicky zhroutil, propustili. Po zdařilém útěku z jáchymovského dolu v roce 1951 byl devět měsíců na útěku, skrýval se u přátel a známých. Při pokusu o ilegální přechod hranic byl i se snoubenkou dopaden. Byl odsouzen celkem na 28 let kriminálu. Propuštěn byl na amnestii roku 1960. Oženil se a v roce 1964 se znovu pokoušel se ženou emigrovat na Západ. Ani tento pokus se nezdařil. Z Jugoslávie byli vyhoštěni a v Praze je čekal soud. Luboš byl jako organizátor odsouzen na dva a půl roku nepodmíněně. Propuštěn byl v roce 1967. Během pražského jara 1968 Luboš viděl poslední příležitost k emigraci. Na fiktivní oznámení o smrti bratra dostal zpět pas a ihned odjel s rodinou do Vídně. Tam na ně čekal bratr Ivan. Společně poté odjeli do USA, kde žijí dodnes. Luboš se po revoluci v roce 1989 ještě do Čech vrátil, ale po automobilové nehodě přišel o nohu. Dnes žije ve Fountain Valley nedaleko San Franciska.

Horní Slavkov (Camp XII.)

Dostupné v: English | Česky

The camp was founded in 1951 and became well-known in the same year because of an eleven prisoner escape on the night of 15 October. One of the prison guards was fatally shot during the escape. However, the escape failed when on the second day, most of the refugees were hunted down and shot. Two of them managed to remain at large for a bit longer, but they were eventually shot as well. Two apprehended refugees were later sentenced to death. The only ones who survived from the group were Karel Kukal and Zdeněk Štich, who remained mentally and physically scarred for the rest of his life after the brutal interrogations. The camp was closed down in August 1954 and the extraction of uranium in Slavkov was discontinued a year later.