Bohušovice nad Ohří, nádraží
místo nástupu transportů · 411 56, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Poslední rozloučení s vězni

Dostupné v: English | Česky | Deutsch

Jednoho rána na konci ledna roku 1943 bylo bohušovické nádraží plné lidí. Čekali na nástupišti a vyhlíželi průvod vězňů, kteří měli přijít od Terezína. Chtěli v něm rozpoznat tváře svých blízkých, naposledy jim zamávat. Víc nebylo možné. Pro mnoho z nich to byly okamžiky posledního setkání. O tom, že jejich příbuzní pojedou transportem, se dozvěděli od dvanáctileté bohušovické školačky Taťány Bubníkové. Ta dnes vzpomíná: „Jednou přišla zpráva, že půjde transport věznů. Byli to zatčení roudničtí Sokolové a mezi nimi i Josef Praizler. V té zprávě totiž byla i jména transportovaných. Maminka napsala lístky, a protože špatně chodila a byla by nápadná, tak dala dopisy i s adresami mně. Já jsem pak chodila po těch rodinách. Zazvonila jsem a předala dopis."

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Taťána Bubníková roz. Kalinová

Taťána Bubníková roz. Kalinová

Taťána Bubníková rozená Kalinová se narodila v roce 1931 v Praze a vyrůstala v Bohušovicích nad Ohří, její otec byl krejčí, maminka dámská krejčová. Okupace ji zastihla v základní škole. Jako jedenáctiletá dívka chodila do Terezína s jídlem pro transportované a nosila odsud dopisy, ve kterých byly informace pro rodiny transportovaných. Tyto ilegální činnosti vykonávali i oba rodiče, hlavně však matka (v roce 1940 a v roce 1943 porodila ještě dva chlapce!). Roku 1945 šla Taťána na obchodní školu do Litoměřic. Jako dcera živnostníka měla po Únoru problémy sehnat odpovídající práci. V roce 1953 se provdala za Bohuslava Bubníka. Přestěhovala se do Mělníka a začala pracovat ve Vitaně. Po mateřské dovolené nastoupila jako účetní do státního statku. Aby dostala ve školce pro své dvě děti místo, podepsala členství v Čsl. svazu žen. V roce 1960 začala pracovat na okresní zemědělské správě ve finančním odboru, poté ve školském odboru. Nikdy nedosáhla na vedoucí pozici, a to jen proto, že odmítla vstoupit do KSČ. Roku 1986 odešla do důchodu. Po sametové revoluci se spolu se svým manželem připojila k úsilí o obnovu Sokola, v Sokole je činná dosud.

Bohušovice nad Ohří, nádraží

Dostupné v: English | Česky | Deutsch

Železniční stanice Bohušovice nad Ohří je situována v jižní části města, zhruba tři minuty chůze od náměstí. Za druhé světové války bylo nádraží využíváno pro transporty vězňů do Terezína i z Terezína. Vězni pak byli vedeni skrze městečko. Bohušovičtí tak byli svědkem nelidského zacházení s vězni. To přinutilo nacisty, aby vybudovali železniční vlečku, která vedla přímo za hradby města Terezína. Na nádraží sloužil Karel Košvanec, který později tajně nosil vězňům do ghetta potraviny. Jeho pamětní desku naleznete na nádraží. Zasadil ji badatel Paměti národa Ondřej Klípa v roce 2010 spolu s dcerou pana Košvance paní Věrou Rypáčkovou.

Bohušovice nad Ohří, nádraží

Na tomto místě

Poslední rozloučení s vězni

Poslední rozloučení s vězni

Taťána Bubníková roz. Kalinová
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo