Smrt generála a krutá odveta
Smrt generála Luži je v pravém slova smyslu tragická: muž, který po celou dobu okupace dokázal unikat nacistickým profesionálům, se stal obětí strachu a služební horlivosti venkovských policajtů. Co se vlastně v Hřišti stalo? Důstojníci a odbojáři Vojtěch Luža a Josef Koreš putovali s falešnými doklady na Vysočinu z Říčan u Prahy. Když se 2. října 1944 dostali do vsi Hřiště, měli už za sebou vyčerpávající pochod, chtěli si odpočinout a požádali proto o pomoc starostu obce Jaroslava Honzu, který je poslal do hospody U Němců. Starosta se však zároveň bál, zda neznámí muži nejsou provokatéři gestapa, a tak jejich příchod pro jistotu nahlásil strážmistrovi protektorátních četníků Josefu Navrátilovi. Ten si přivolal jako posilu kolegy Bohuslava Mečíře a Stanislava Kunderku, s namířenými zbraněmi pak vstoupili do hospody a pokusili se „cizince“ zatknout. Při následné přestřelce Luža na místě zahynul, jako jediný z československých generálů zemřel se zbraní v ruce. Jeho pobočník Josef Koreš byl smrtelně raněn, uprchl a spáchal sebevraždu. Četníci neměli tušení, s kým se střetli, totožnost mrtvých odhalilo až gestapo. Po několika týdnech, 26. října 1944, provedli vysočinští partyzáni (vedl je syn generála Luži Radomír) odvetu: dvanáct mužů z oddílu Čapajev, čtyři Češi a osm Rusů, přepadlo služebnu v Přibyslavi, kde nejdřív zajali a posléze ve sklepě popravili pět četníků. O této akci se dodnes vedou vypjaté diskuse: mimo jiné proto, že z pěti zabitých měli pouze dva četníci (Mečíř a Kunderka) na smrti generála Luži podíl. Strážmistr Josef Navrátil tehdy vyvázl (zahynul v dubnu 1945 při náletech v Tišnově) a plánované odvetě unikl i starosta Hřiště Jaroslav Honza.
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Žádné komentáře k příběhu.