Ukryté parašutisty neprozradili
Jaroslava Háková vzpomíná, jak na přelomu října a listopadu 1942 společně s manželem ve svém domě ukryli tři parašutisty z výsadku Antimony. Trojice přebývala nejprve v kůlně na dvorku a později v opuštěné místnosti na půdě domu. „Byli velmi příjemní,“ vzpomíná pamětnice, která výsadkářům sháněla jídlo a další potřebné věci. Velmi tím riskovala a ke všemu v té době čekala své první dítě. „Člověk to bral jako samozřejmost. Mně vůbec nepřipadalo, že dělám něco, co bych neměla,“ svěřuje se Jaroslava Háková. Na dušičky Hákovi zažili chvíle napětí poté, co manžela kontaktoval cizí člověk. „Chodil tady mužskej s kyticí. Pak přišel k nám, že je parašutista,“ vysvětluje pamětnice. Muž se sice prokázal domluveným poznávacím znamením, ale Miloslavu Hákovi se na něm přesto něco nezdálo, a tak mu řekl, že o žádných parašutistech nic neví. „Strašně mu šlo o to, abychom ho tady ubytovali,“ dodává Jaroslava Háková, která se až později dozvěděla, že onen muž byl rotný Karel Čurda, bývalý člen paradesantu Out Distance a tou dobou již aktivní spolupracovník gestapa. Z úkrytu u Hákových ve Studenci trojice výsadkářů odešla do Rovenska pod Troskami, kde se schovávali v domě plavčíka na tamní plovárně. Byli však prozrazeni a František Závorka s Lubomírem Jasínkou si 16. ledna 1943 po obklíčení gestapem dobrovolně vzali život pomocí kyanidové kapsle. O den později nacisté za nejasných okolností dostihli i posledního z trojice parašutistů Stanislava Srazila, který pak byl v dubnu 1944 popraven v Terezíně.
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Žádné komentáře k příběhu.