Dejte nám šanci!

Dostupné v: English | Česky

V prosinci roku 1943 nastoupil Toman Brod se svou maminkou a starším bratrem v Terezíně do transportu. Dostali se do koncentračního tábora v Osvětimi, kde společně přežili šest měsíců v tzv. rodinném táboře (lágr BIIb). V červnu roku 1944 proběhla selekce, která rodinu Tomana Broda navždy rozdělila. Tehdy přišel do tábora lékař Josef Mengele, po válce jeden z nejhledanějších nacistických zločinců: „Vždy chodil v elegantní uniformě s bílými rukavičkami. Nikdo by neřekl, že je to masový vrah. Hladil děti po hlavičkách a ptal se, jestli mají dost jídla.“ To, co následovalo potom, je dodnes spíše záhadou, ale legenda říká, že jeden chlapec sebral odvahu, přistoupil k Mengelemu a řekl: „Jsme tady skupina chlapců, kterým ještě není šestnáct, ale jsme silní a zdraví a jsme ochotni pracovat. Dejte nám šanci.“ Zda tomu tak skutečně bylo, si pan Brod nevzpomíná. Každopádně se konala nečekaná selekce mezi chlapci do 16 let, kteří byli za normálních okolností považováni za práce neschopné a byli posíláni na smrt. „Už jsme věděli, co to znamená, když řekne: ‚Pryč.‘ Věděli jsme, co to znamená: ,Jdi doprava, jdi doleva.‘“ Brod s dalšími asi sto chlapci selekcí prošel. V říjnu 1944 byl z Osvětimi deportován na práce do tábora Gross-Rosen, kde se dočkal konce války. Maminka ani bratr nepřežili. Chlapci, kteří v červnu roku 1944 neobvyklou selekcí prošli, si začali po válce říkat Birkenau Boys a dodnes se pravidelně scházejí.

Galerie (12)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Toman Brod

Toman Brod se narodil 18. ledna 1929 v Praze v židovské rodině. V červenci 1942 byl s bratrem a maminkou deportován do Terezína. V prosinci 1943 byl transportován do Osvětimi, do tzv. rodinného tábora. V bloku BIIb přežil až do června roku 1944, kdy prošel selekcí a byl přemístěn do mužské části tábora. V říjnu roku 1944 prošel další selekcí a byl odeslán na práci do tábora Gross-Rosen, kde byly ještě horší podmínky než v Osvětimi. Po osvobození prodělal tyfus a tuberkulózu. Vrátil se do Prahy, vstoupil do KSČ a v letech 1959–1965 byl registrován jako spolupracovník Státní bezpečnosti. Koncem 60. let našel sílu vzepřít se totalitnímu režimu a byl vyhozen ze zaměstnání i z KSČ. Živil se jako čerpadlář vody a taxikář. Podepsal Chartu 77. Patří k významným českým historikům, vydal knihu vzpomínek „Ještě že člověk neví, co ho čeká“ (Academia 2007).

Osvětim II-Březinka (Auschwitz II-Birkenau)

Dostupné v: English | Česky

Výstavba jednoho ze tří osvětimských koncentračních táborů byla zahájena v říjnu 1941 na území vesnice Březinka. Prošly jím statisíce vězňů z celé Evropy. Dne 7. října 1944 v něm vypuklo povstání židovských vězňů z tzv. sonderkomanda, které bylo krvavě potlačeno, ale podařilo se při něm zničit jedno z krematorií. Ve všech osvětimských koncentračních táborech zavraždili nacisté v plynových komorách přes milion lidí, většinou židovského původu. Od roku 1947 zde najdeme muzeum k uctění památky obětí.