Slavíkov, obecní úřad
Slavíkov 2, 582 65 Slavíkov, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Zatýkání myslivců ve Slavíkově

Dostupné v: English | Česky

V letech nacistické okupace Československa Václav Málek dospíval a rozhodoval se o svém dalším směřování. Lákala ho duchovní dráha, ale věděl, že potřebuje ještě trochu času a další obecné vzdělání. Na gymnázium v Chotěboři ho nevzali. Psal se rok 1943 a hrozilo mu totální nasazení, pokud si nenajde práci. Pomohl mu starosta rodné obce Slavíkov. Václav se s jeho pomocí takříkajíc ukryl přímo na úřadě – dostal místo pomocného účetního a prožil zde v bezpečí další rok. Dne 20. ledna 1945 však došlo k dramatické události, která mohla mít i pro Václava tragické následky. Ve vsi se objevilo dvacet příslušníků gestapa rozhodnutých za každou cenu najít osoby, které spolupracují s partyzány. „Obsadili celou obec, někteří vcházeli do domů a odváděli zajaté na obecní úřad. Hledali cíleně lesní dělníky, myslivce a jejich příbuzné, protože věděli, že spolupracují s partyzány,“ vzpomíná pamětník. Postavit se čelem ke zdi nařídili i jemu a za chvíli přivedli jeho otce. Velitel gestapa nařídil starostovi, aby obstaral saně s koňským potahem, a na něm zatčené odvezli do Pardubic. Tam byli vyslýcháni a poté deportováni do Terezína. Odtud se mnozí už nevrátili. Václav a jeho otec však zatčení unikli. Vděčí za to starostovi, jemuž se podařilo příslušníkům gestapa vysvětlit, že Málkovi jsou prostě jen sousedé, ne hajní. Dcera starosty, provdaná za nadlesního, takové štěstí neměla a válku nepřežila.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Václav Málek (bratr Adalbert)

Václav Málek (bratr Adalbert)

Narodil se 20. srpna 1927 ve Slavíkově. Pochází z rodiny rolníka Františka Málka a jeho ženy Marie. Po ukončení měšťanky ho v roce 1943 nevzali na gymnázium. Hrozbě totálního nasazení unikl tím, že se nechal zaměstnat jako pomocný účetní ukryl na obecním úřadě, ale v březnu 1945 musel odejít kopat zákopy u Brna. O měsíc později jejich hlídači uprchli před postupující Rudou armádou a Václav se mohl v posledních dnech války vrátit do rodného kraje. Zapsal se na gymnázium, ale už v roce 1946 školu se souhlasem rodiny opustil a vstoupil do hospitálského řádu Sv. Jana z Boha. Poté, co komunistický režim v 50. letech řád rozprášil, docházel Václav do zdravotní školy a absolvoval zdravotní kurzy. Teprve v době Pražského jara uspěl u přijímacích zkoušek na bohosloveckou fakultu a v roce 1973 ho biskup František Tomášek vysvětil na kněze. Řadu let pak vedl tři malé farnosti na Plzeňsku. Po obnovení demokracie v zemi se vrátil do řádu milosrdných bratří.

Slavíkov, obecní úřad

Dostupné v: English | Česky

Nejstarší doklad o existenci obce lze najít ve stížném listu koncilu kostnickému z roku 1415, v němž se objevuje jméno Václava Slavíkovce ze Slavíkova, majitele tvrze a poplužního dvora ve Slavíkově. Na své rodové tvrzi se Slavíkovci udrželi až do 17. století. Posledním z nich byl Jan, po Bílé hoře odsouzený k manství (1624). Tvrz patrně zanikla brzy po připojení Slavíkova ke studeneckému panství (1709). Nic se z ní nezachovalo a není ani jasné, kde stála. Dnes v obci žije asi 300 obyvatel. Na základech historické školy zde vyrostl moderní dům s pečovatelskou službou.

Slavíkov, obecní úřad

Na tomto místě

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo