Víra v Boha, to mě drželo
Před soudem v roce 1950 byl Josef Vlček umístěn na samotce ve vazební věznici na Ruzyni. Vzpomíná, že tam zažil ty nejhorší chvíle. Celé dny, týdny, měsíce trávil na samotce, obklopen jen holými zdmi a vlastními myšlenkami. V nejtěžších chvílích mu pomáhala víra v Boha a sebekontrola. „Pomáhaly mně modlitby. Já jsem znal zpaměti celou mši. Účastnil jsem se duchovně mše svaté sloužené někde na světě. Víra v Boha, to mě drželo. Tam spousta lidí zešílelo.“ Po soudu, který proběhl v srpnu 1951, byl opět poslán do vazební věznice v Ruzyni, kde strávil ještě několik měsíců v pracovním komandu. Skoro každý den tam slyšel křik mučených vězňů. „Kluci, co dělali na prádelně, říkali, že prádlo, které se pralo, bylo posrané, od krve a tak dále. A že se do věznice také vozily dřevěné rakve.“
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Routes
Not a part of any route.
Comments
No comments yet.