Pardubice
Smilova 385, 530 02 Pardubice I, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Zdálo se, že Pardubice hoří

Dostupné v: English | Česky

K nejděsivějším zážitkům Josefa Vinaře patří noční nálet na Pardubice, k němuž došlo 22. července 1944 krátce po půlnoci. Město se během půl roku stalo terčem tří spojeneckých náletů, ale tento první byl nejničivější. Cílem britského letectva byla Fantova rafinerie (dnešní Paramo), kde Němci skladovali pohonné hmoty. Došlo ovšem k fatálnímu omylu. "Značkaři" místo továrny označili světlicemi civilní prostor mezi řekou Chrudimkou a dnešní pardubickou věznicí. Bombardování si vyžádalo 43 civilních obětí. Devítiletý Josef se spolu se svým bratrem, tetou, strýcem a dalšími obyvateli domu ve Smilově ulici krčil na dřevěné lavici a úzkostlivě pozoroval pytlem zakryté okno. "Padající pumy vydávaly svištivý zvuk. Měli jsme dojem, že dopadají na nás, ale Pardubice byly zasaženy z druhé strany, protože se netrefili do Fantovky a místo toho rozbili vilovou část,“ vzpomíná po letech na chvíle hrůzy. „Pumy postupně začaly dopadat blíž ke středu města a nejbližší zasáhla dům řezníka Žáčka, který stál asi 40 metrů od nás. Po dopadu každé bomby se zatřásla země i dům, tlaková vlna zvedla pytel v okně, který odkryl oblohu a zdálo se, že Pardubice hoří. Tuším, že jsem držel tetu za ruku, a viděl jsem, že všichni mají strach. Měli jsme štěstí, že nikdo z těch lidí, kteří tam byli, nepropadl hysterii." Nacisté zneužili tragického omylu Spojenců k propagandě proti jejich armádám a uspořádali pak velkou tryznu na Pernštýnském náměstí.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Josef Vinař

Josef Vinař

Narodil se jako Josef Epstein 26. října 1934 v Kolíně. Jeho otce, který byl členem kolínské buňky Obrany národa, zatklo v září 1939 gestapo. Josef Epstein starší pak byl odsouzen k 15 letům vězení a převezen do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde v roce 1942 zemřel. V témže roce byla z rasových důvodů zatčena Josefova matka Ida Epsteinová a deportována do Terezína. Josefa a jeho mladšího bratra se pak ujali teta a strýc z Pardubic. Tam také v roce 1944 zažili tři ničivé nálety Spojenců. Po válce se oba bratři v Kolíně shledali s matkou, která se vrátila z Terezína. Josef ve svých dvaceti letech vstoupil z přesvědčení do KSČ. Vystudoval filozofii u prof. Jana Patočky a psychologii u prof. Vladimíra Tardyho. Působil v Ústavu sociologického výzkumu UK. Na konci 60. let přešel jako pedagog na DAMU, v letech 1976-1989 mu však byla pedagogická činnost zakázána. Po sametové revoluci se stal jedním z mluvčích Občanského fóra na DAMU. Josef Vinař je autorem mnoha odborných statí, článků a studijních textů, napsal i několik rozhlasových her.

Pardubice

Dostupné v: English | Česky

Sídelní město Pardubického kraje v leží ve východní části Polabí na soutoku řek Labe a Chrudimky. Má přibližně 90 tisíc obyvatel a je desátým největším městem České republiky. První dochovaná zmínka o Pardubicích pochází z roku 1295, kdy papež Bonifác VIII. potvrdil klášter cyriaků a kostel sv. Bartoloměje v osadě Pordoby, pozdějších Pardubicích. Město vlastnili pánové z Pardubic a později Perštejnové, kteří zadlužené panství v roce 1560 prodali arciknížeti Maxmiliánu II. Habsburskému. Úpadek města pak dokonala třicetiletá válka. Nový rozvoj Pardubic nastal v polovině 19. století po otevření severní státní dráhy z Olomouce do Prahy, která pak byla v Pardubicích dále rozvětvena. Město se stalo centrem potravinářského a chemického průmyslu. Proslavila je výroba perníku a dostihový závod Velká pardubická. Od července do prosince 1944 byla pardubická rafinerie minerálních olejů a letiště terčem tří spojeneckých náletů, při nichž přišlo o život 263 lidí včetně 19 německých vojáků. Zničeno nebo poškozeno bylo více než tisíc budov. Zachované historické centrum Pardubic bylo v roce 1964 prohlášeno městskou památkovou rezervací.

Pardubice

Na tomto místě

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo