A teď se obuj!
Když Jan Haluza odmítl vstoupit do komunistické strany, byl po nějaké době zatčen. Konec září roku 1948 jej již zastihl ve věznici v Uherském Hradišti. Metody zdejších vyšetřovatelů byly nevybíravé. Když nezabralo bití, mučili vyslýchané elektrickým proudem. „Kvůli rozšlehaným šlapkám na nohou mě nechali vyšetřovatelé pár dní v klidu, protože jsem nemohl chodit. Pak pro mě přišli a nastal další výslech – ovšem to už nebylo jen bití.“ Jan Haluza odmítal cokoli přiznat, což vyšetřovatele rozzlobilo. Do obuvi mu vložili kovové plíšky a do nich pustili proud. Když začala elektřina působit, zul si Haluza boty a tím přerušil kontakt. „Zkusili to dvakrát, pak se začali smát a řekli: ,Však my na tebe máme lék, neboj se.‘ Tak mě nechali, jeden z nich šel do vedlejší místnosti a donesl vysoké šněrovací boty, ve kterých byly tyto plíšky už zamontovány. ,A teď se obuj!‘ Tak jsem se obul. Samozřejmě obuv byla pevná, a tak jsem se z ní nemohl zout. Výslech začal nanovo a to bylo hrozné. Když jsem seděl, strašně mi to svíralo srdce, působilo na mozek, nohy se chvěly.“ Po chvíli mu řekli, ať si lehne, brzy však znovu pokračovali v mučení. „Nakonec to udělali tím způsobem, že mě nechali stát v těch botách a pustili do mě tu elektriku. To mělo za následek, že se mi podlomily nohy a okamžitě jsem se zhroutil.“
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Jan Haluza
Jan Haluza se narodil 12. července 1914 ve Šternově, dnešním Újezdu u Brna. Od mládí se intenzivně věnoval sportu, stala se z něj atletická legenda, přivezl si medaile z katolických olympiád ve Vídni a Lublani, vybojoval mnoho rekordů a mistrovských titulů. Běhal za Atletický klub Baťa Zlín, kde se setkal s Emilem Zátopkem, jehož se stal prvním a jediným trenérem. Po válce se zapojil do politiky. Stal se členem Československé strany lidové a předsedou Krajského výboru lidové mládeže Zlínska. V ústředním výboru strany lidové se stýkal s Janem Šrámkem, Františkem Hálou a Adolfem Procházkou. Po únoru 1948 mu KSČ nabídla členství, on však odmítl, ve Zlíně byl zatčen, obviněn ze zločinu přípravy úkladů o republiku a z hospodářské špionáže a odsouzen k šesti letům těžkého žaláře. Následně jej komunisté obvinili z členství ve skupině doktorky Milady Horákové a mučili ho elektrickým proudem v Uherském Hradišti. Kromě několika věznic prošel mnoha lágry: například Vykmanovem, Eliášem, Mariánskou. V táboře Bratrství jej obvinili ze špionáže na Jáchymovsku, za což mu hrozil „frak“, trest smrti. Při vyšetřování jáchymovské špionáže se nakazil tyfem a po 22 dnech v obluzení ztratil paměť. Po propuštění na svobodu v roce 1954 vykonával doktor Haluza podřadná povolání a teprve v 60. letech se mohl začít věnovat právnické praxi. Po listopadu 1989 byl oceněn řadou vyznamenání, např. Zlatou medailí za čestný běh životem.
