Praha, Bartolomějská ulice
bývalá vyšetřovna StB a vazební věznice · Bartolomějská 306/7, 110 00 Praha-Praha 1, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Nepřipadal jsem si jako udavač

Dostupné v: English | Česky

Státní bezpečnost si v sedmdesátých a osmdesátých letech ke spolupráci často vytipovávala mladé studenty ze zájmových skupin - trempy, katolíky a pod. Zvláště využívala ty, kteří projevili při výslechu vesměs banálních přestupků psychickou slabost a poddajnost. Není divu, StB a Bartolomějskou předcházely legendy a svědectví vězňů z 50. let. V roce 1970 se u výslechu ocitl Petr Rádl, student Vysoké školy ekonomické, který měl vysvětlit potyčku v nádražní hospodě: "Strašně jsem se bál. Znal jsem třeba knihu Muchy Studené slunce a představoval jsem si světlo do tváře, křičení a bití," popisuje Rádl. Několik měsíců po prvním výslechu ho znovu kontaktovala Státní bezpečností do Bartolomějské ulice. „Když se řeklo Bartolomějská, tak to bylo hrozný zamrazení. Já jsem hrozně nervní člověk, bylo mi tehdy dvacet, byl jsem z toho absolutně zničenej. Estébák vytáhl úplně ten nejtlustší šanon a říkal: ,To je ten váš případ.‘ Bylo jasný, že jsme vyloučený ze školy a jenom se bude řešit nějaký vězení. Já myslím, že oni byli cvičený v tom, jak mají zapůsobit. Spousta lidí byla statečnejch, já jsem z toho byl úplně pryč.“ Petr Rádl do vězení nešel, úspěšně dostudoval vysokou školu a pod krycím jménem Kolínský pravidelně informoval StB zvláště o spolupracovnících v zaměstnání u Československých drah. Spolupráci ukončil dopisem svému řídícímu důstojníkovi v roce 1985. Není si vědom, že by někomu přímo ublížil, hlásil prý především na své komunistické nadřízené a poukazoval prý na různé černé skládky. Za svojí spolupráci se stydí a je mu líto, že neodolal. Jeho svazek se zachoval v torzu.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Petr Rádl

Petr Rádl

Petr Rádl se narodil v únoru roku 1950 v Kolíně, jeho otec byl právník, matka učitelka. V letech 1968–1974 studoval Vysokou školu ekonomickou, pak byl zaměstnán na různých pracovištích Československých drah. V roce 1970 byl poprvé vyslýchán Státní bezpečností, krátce nato začala jeho aktivní spolupráce. Informace, které pod krycím jménem Kolínský poskytoval, se týkaly hlavně nálady ve společnosti a poměrů na jeho pracovišti. Podle úředního zápisu jen během 11 měsíců v roce 1985 došlo k 80 schůzkám, kde Rádl předal 20 písemných zpráv. Se Státní bezpečností spolupracoval od roku 1970 do roku 1985, kdy na vlastní žádost spolupráci ukončil. Jako důvod k přerušení kontaktu uvedl velké množství pracovních povinností a skutečnost, že se dekonspiroval před svou manželkou. Příběh Petra Rádla je zpracován jako komiks s názvem Chytřejší než oni v knize Ještě jsme ve válce (v roce 2011 ji vydalo Post Bellum o. s., nakladatelství Argo a Ústav pro studium totalitních režimů.)

Praha, Bartolomějská ulice

Dostupné v: English | Česky

Nejstarší název Benátská získala ulice od chudé čtvrti, která se v těchto místech nacházela, a podle nevěstince s názvem Benátky. Od konce 14. století do počátku 18. století ulice nesla jméno V Jeruzalémě nebo Jeruzalémská, protože právě na místě veřejného domu založil Jan Milíč z Kroměříže v druhé polovině 14. století Nový Jeruzalém, školu – seminář kazatelů a útočiště kajících se žen. Dnes jsou ve stejných místech budovy policie. Na konci 19. století zde působily řeholnice z Kongregace Šedých sester, které se staraly o nemocné a opuštěné. K úplnému vystěhování kláštera došlo v roce 1949. V tzv. kachlíkárně neboli „na Barťáku“ byla v roce 1947 zřízena věznice Národní bezpečnosti. Od října 1952 se rozšířila o Útvar výkonu vazby Praha 1, po dalším organizačním vývoji byla věznice v září 1963 zrušena. V roce 1950 měla kapacitu dvacet cel pro 120 vyšetřovanců. Byla však mnohonásobně překračována. Na cele stavěné pro 12 vězňů se tísnilo až 45 osob. Tzv. kachlíkára sloužila i jako Hlavní sídlo Státní bezpečnosti (Bartolomějská 14). Dnes objekt využívá Police ČR. Správa vyšetřování StB sídlila v Bartolomějské 10, kde vznikl po sametové revoluci v roce 1989 Ústav pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Vyšetřovací metody StB lze srovnávat se způsoby gestapa. Fyzické a psychické týrání byly zcela běžnými metodami výslechu. Budovou prošly desetitisíce vězněných československých občanů.

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo