Chtěli se pomstít
Dne 1. května 1945 vojáci 574. kozáckého praporu bojujícího na straně nacistického Německa zastřelili v obci Přestavlky sedm mužů a vypálili pět domů. Hned poté zase vesnici opustili. Zpráva o tragédii se rychle rozšířila a Jan Sklenář se ještě ten den šel do Přestavlk podívat. Na kraji vesnice uviděl mrtvá těla. „Leželi tam Mačákovi. Jeden z nich byl, nevím proč, zabalený v peřinách,“ vzpomíná pamětník a dodává, že kolem zastřelených se srotilo několik rozzlobených lidí z obce i okolí. „Najednou přijelo auto s puškami a každý si hned vzal flintu. Já taky. Uviděli jsme německé auto jedoucí od Hostkovic k Vacanovicím. Tak jsme si lehli kousek za Přestavlky, že do nich budeme střílet. Jenomže oni dojeli k Vacanovicím, tam se otočili a vyrazili zpátky. Když zmizeli, všichni dostali strach z toho, že máme zbraně, tak jsme je vzali a vrátili je do auta. Ani nevím, kam s nimi potom odjelo.“
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Jan Sklenář
Narodil se roku 1922 ve Vacanovicích na Olomoucku. Rodina krátce po okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem ukryla na svém hospodářství velkou dodávku zbraní od Obrany národa. Po prozrazení byl v roce 1943 pamětníkův otec Jan Sklenář starší zatčen a hrozil mu trest smrti. Na přímluvu známých byl nakonec odsouzen „jen“ k šesti letům vězení. Otec přežil nejen pobyt ve vězení, ale na konci války i pochod smrti a po několikaměsíčním léčení se vrátil domů. V roce 1950 od něj pamětník převzal prosperující hospodářství. Protože však odmítal vstoupit do JZD, místní komunističtí funkcionáři na něj začali vyvíjet nátlak. Při jedné z konfliktních situací Jan Sklenář napadl zplnomocněnce ministerstva výkupu a skončil před soudem. I jemu nakonec pomohly známosti, a tak odešel jen s dvouměsíčním podmíněným trestem, nezbývalo mu však než vstoupit do družstva. Jako tzv. kulak také musel ukončit dálkové studium na vysoké škole zemědělské. Místní funkcionáři ale věděli o jeho schopnostech, a když družstvo krachovalo, povolali ho do funkce agronoma. Jan Sklenář místo přijal, ale jen pod podmínkou, že bude moci dostudovat. Ve funkci se osvědčil a o tři roky později se stal předsedou.
