Ukrývali zbraně v sušárně chmele
Jan Sklenář vzpomíná, jak na rodném hospodářství ve Vacanovicích 2. července 1939 ukryli zbraně od odbojové organizace Obrana národa. Jednalo se o lehké kulomety, vojenské pušky s bodáky, náboje, ruční granáty, raketové pistole, plynové masky a výstroj pocházející od SOS družstev na Bruntálsku. S jejich vykládáním a ukrýváním pomáhal i tehdy sedmnáctiletý Jan. „Nosili jsme zbraně do sušárny chmele za podmínky, že je do sklizně odvezou pryč. Když se pak zanedlouho malá část zbraní odvezla, tak se to nějak provalilo a všechny, kteří to organizovali, zavřeli. Tím odvoz zbraní skončil. Blížila se sklizeň chmele a otec byl celý nešťastný, co se zbraněmi, které v sušárně zůstaly. Všichni se na to báli sáhnout, když to prasklo,“ vzpomíná Jan Sklenář, který se dvěma sourozenci nakonec zbraně přemístil na půdu jedné z hospodářských budov. Skoro všechny zatčené odbojáře později popravili ve Vratislavi (německy Breslau).
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Jan Sklenář
Ing. Jan Sklenář se narodil v roce 1922 ve Vacanovicích na Olomoucku v rodině druhého největšího hospodáře v obci. Krátce po okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem ukryla rodina v červenci 1939 na svém hospodářství velkou dodávku zbraní od Obrany národa. Po prozrazení byl v roce 1943 otec Jan Sklenář starší zatčen a hrozil mu trest smrti. Jen díky pomoci známých a zásahu německého státního návladního Rolanda Jarosche ho nakonec odsoudili „jen“ k šesti letům vězení. Ze spolupráce s odbojem podezřívali i jeho syna Jana Sklenáře mladšího, který prošel několika výslechy na gestapu v Olomouci. Otec přežil nejen věznění, ale i pochod smrti na konci války a po několikaměsíčním léčení se vrátil domů. V roce 1950 převzal pamětník prosperující hospodářství. To už ale nastoupil komunistický režim s kolektivizací venkova. Protože Jan Sklenář odmítal vstoupit do vznikajícího JZD, místní funkcionáři na něj začali vyvíjet nátlak. Při jedné z konfliktních situací napadl plnomocníka ministerstva výkupu, za což skončil před soudem. I jemu nakonec pomohly známosti, a tak od soudu odešel jen s dvouměsíčním podmíněným trestem. Nezbývalo mu ale nic jiného než vstoupit do JZD. Jako tzv. kulak musel také ukončit dálkové studium na vysoké škole zemědělské. Místní funkcionáři ale věděli o jeho schopnostech, a když družstvo krachovalo, povolali ho do funkce agronoma. Jan Sklenář místo přijal, ale jen pod podmínkou, že bude moct dostudovat. Ve funkci se osvědčil a o tři roky později se stal předsedou družstva. Dnes žije stále na svém rodném hospodářství.