Třasák, to bylo z bláta do louže

Dostupné v: English | Česky

Zdeňka Kovaříka v roce 1951 odsoudili a poslali na Jáchymovsko těžit uran. Nejprve byl asi na pět měsíců umístěn na pověstnou „věž smrti“ v táboře „L“. „Ruda se třídila podle kvality a ta nejkvalitnější se drtila na granulát zhruba pět milimetrů. Pak se nakládala do barelů, což byla velice namáhavá práce, protože každej barel musel mít minimální váhu šedesát kilo. Každá přivezená ruda ovšem nebyla tak kvalitní, a celkově proto vážila méně. To se potom muselo dobíjet kladivama, což byla opravdu otrocká práce. Pak se tam dal třasák, ale to bylo z bláta do louže. Ruda se natřásala a tím se maximálně zvyšovala prašnost. Neměli jsme žádné respirátory, žádný brejle, takže každou chvíli měl někdo zánět spojivek. Jakákoli rána, když se někdo třeba škrábnul, hnisala. Já sám jsem měl rozdrásanou ruku. To jsem měl úplný vředy.“ Úpravna rudy představovala jedno z nejhorších pracovišť na Jáchymovsku. „Když bylo v zimě venku patnáct stupňů pod nulou, uvnitř stálo deset metrů ode dveří šest kluků do půl těla. Bušit kladivama do barelů byla ukrutně namáhavá práce, takže když jsme si nechali košili, během pěti minut byla propocená. Bejt v ní nešlo, protože v průvanu na nás prakticky mrzla.“

Galerie (1)

Hodnocení

Hodnotilo 0 lidí

Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Přidat do uživatelské trasy

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

Vložit komentář

Zdeněk Kovařík

Narodil se 24. února 1931 v Hradci Králové. Od mládí byl skautem. V září 1950 byl zatčen, strávil půl roku na samotce ve vyšetřovací vazbě StB. V březnu roku 1951 byl ve veřejném procesu spolu s dalšími skauty odsouzen podle paragrafu 231 za údajné spojení s cizí velmocí a pokus o přechod hranic na 11 let. Poslali jej na Jáchymovsko těžit uran. Nejprve byl asi na pět měsíců umístěn na pověstnou „věž smrti“, v táboře „L“ strávil dva a půl roku. Poté byl přemístěn do tábora Nikolaj. Společně s Antonínem Husníkem se mu na Jáchymovsku podařilo vybudovat unikátní poštovní spojení mimo lágry přes manžele Balouškovy, které fungovalo v letech 1951-55. Zdeněk Kovařík se dostal na svobodu v září roku 1955, když mu byl původní trest snížen o šest let. Pracoval nejprve jako elektrikář, později v cukrovaru. Po revoluci 1989 spoluzaložil pobočku Konfederace politických vězňů v Hradci Králové, jejímž je dnes předsedou.

Další informace

Vykmanov II

Dostupné v: English | Česky

In June 1950, the construction of a building for processing uranium ore was launched. From this building uranium was dispatched to the regions of Jáchymov, Slavkov, and later to Příbram as well. A so called Tower of Death formed a part of this building where uranium ore was ground. The prisoners here would come into direct contact with pure uranium ore, so they were forced to inhale radioactive dust and to carry heavy loads. Often the prisoners would be put there for punishment. A large part of the local prisoners was made up of Catholic priests. Some prisoners claim, that the “L” in the name of the camp stood for the “liquidation” purposes of the camp.

Na tomto místě

Třasák, to bylo z bláta do louže

Zdeněk Kovařík