Během Pražského povstání v roce 1945 se Jaromír Klika stal velitelem 4. roty Zpravodajské brigády. Praha byla v té době intenzivně bombardována. Shodou okolností Jaromír Klika sám hlídal početnou skupinu zbylých členů německého gestapa v budově jízdárny kasáren Jiřího z Poděbrad. Němečtí zajatci …
Do sídla Československého rozhlasu se Otovi Rambouskovi během Pražského povstání podařilo dostat z Balbínovy ulice. Ve zmatku revolučních dní sehnal dva kufry granátů, které mu víceméně ochotně spolu s dalšími zbraněmi vydali příslušníci wehrmachtu na nedalekém Karlově náměstí. Přímo u rozhlasu, …
V roce 1943 se Miloš Knorr stal důstojníkem 43. britského předzvědného pluku. Se svojí jednotkou se zúčastnil druhé invazní vlny do Normandie v červnu 1944. „Když jsme pluli z Anglie přes kanál, severní část Francie už byla obsazená spojeneckými jednotkami, a tak jsme jeli obyčejným velkým parník…
Při dole Kukla v Oslavanech fungoval v období druhé světové války pracovní koncentrační tábor. Mezi vězni, kteří zde byli drženi na nucené práci, byl i český architekt německo-židovského původu Pavel Spielmann. Jeho syn Petr a žena Leopoldina patřili mezi ty, kteří za svými blízkými pravidelně do…
Miloslav Moulis strávil za druhé světové války skoro dva roky v káznici v Ambergu. Jako trestanec musel pracovat ve zdejším dole, kde se mu občas podařilo získat informace o dění v protektorátu Čechy a Morava. Jak bylo zvykem, informoval o novinkách ostatní vězně pomocí motáků. Při předávce jedno…
V květnu 1945 Felix Kolmer utekl s dalšími vězni z pracovního tábora ve Friedlandu. Doputovali až do Chocně, kde netrpělivě vyčkávali na okamžik, kdy budou moci odjet vlakem domů. Felix se přihlásil jako dobrovolník k jednotce střežící choceňské vlakové nádraží, ale po několika měsících strávenýc…
Marta Kottová přišla do lágru v Mährensdorfu v prosinci 1944. Na dvoře stála ve skupince asi stovky Češek, všechny čekaly, co se bude dít. Brzy měly zjistit, že budou pracovat v továrně na zpracování lnu a zároveň tam také bydlet. „Němec, kterej byl mistr v té továrně, když nás viděl, tak řekl: ,…
Jan Janků v roce 1946 obnovil v Hanušovicích skautskou organizaci a svaz přátel Junáka. Současně působil jako vedoucí. Odtud se znal s Aloisem Valentou, vedoucím jednoho z oddílů. Valenta byl zároveň členem protikomunistické odbojové skupiny Světlana, která působila na Moravě. „V Hanušovicích žil…
Marie Slezáková byla napojena na členy odbojové skupiny Světlana. V květnu roku 1949 navštívila svou sestru v Božicích. Její manžel poskytoval skupině finanční pomoc a ve svém domě ukrýval odbojáře Antonína Daňka. „V baráku jsme byli jen já a Tonda Daněk. Za dvě hodiny kdosi klepal na okno. Otevř…
Komunistický režim po uchopení moci v roku 1948 podnikol mnohé kroky smerujúce k ovládnutiu cirkví a reholí na Slovensku. V noci z 13. na 14. apríla 1950 sa uskutočnila tzv. akcia K (kláštory) a o niekoľko mesiacov aj akcia R (rehoľníčky), v rámci ktorých boli obsadené mužské a ženské kláštory. T…
Hlavním libereckým náměstím mnohokrát procházely dějiny, jak se na každé hlavní náměstí sluší. Bylo a je jejich nejvýznamnějším jevištěm. Patrně nejdramatičtější zjevení velkých dějin toto náměstí zažilo na začátku okupace vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968, kdy sovětský tank najel do podlou…
Ve vyprávění Rudolfa Pilaře ožívá svět plný národnostního napětí mezi Čechy a Němci v době, kdy spolu ještě žili v jedné zemi a v jednom městě. Připomíná nám i násilný konec tohoto soužití, ohraničený z jedné strany válkou a nacistickým pokusem o likvidaci českého národa a z druhé strany vyhnáním…
Jan Šolc přišel do Liberce jako dítě hned po skončení druhé světové války a popisuje nadšené i velmi divoké časy osidlování kdysi bohatého města. Základem společnosti nové metropole severu se stala směs odvážných nadšenců, zlodějíčků i lupičů. Příznačně tenkrát vznikla i variace na známou lidovou…
Konec německého Liberce byl velmi rychlý. Mnoho tisíc Němců muselo město opustit v řádu hodin při tzv. divokém odsunu hned v květnu a červnu 1945. Jejich cesta nejčastěji vedla přes liberecké nádraží a pak vlakem do Žitavy, nejbližšího německého města s nádražím hned za hranicemi. Na tamním nástu…
Liberecká knihovna je jen zdánlivě obyčejnou stavbou pro veřejnost. Ve skutečnosti stojíte před mnohovrstevnatým uměleckým dílem. Má mnoho autorů, ale hlavní autorkou a duchovní vůdkyní celého tvůrčího procesu byla Věra Vohlídalová. Zvláštní a neopakovatelná konstelace, kdy se v jeden okamžik pro…
Liberecký nakladatel Roman Karpaš vzpomíná na hřiště svého dětství v prostoru současného Sokolovského náměstí. Popisuje prolézání tajuplných Valdštejnských domků ve Větrné uličce. Soubor nejstarších dochovaných staveb v Liberci byl částečně poničen kvůli zanedbání této křehké památky. Zbylé domky…
Autor velké Knihy o Liberci ve svém vyprávění promluvil hodně jasně – Liberec nikdy nebude hezký. Jako by měl ve svých genech zapsánu neúctu k památkám a k tomu, co už tu je. Nové stavby obvykle nepřinášejí dotváření celku, ale naopak často bourání starého. V Liberci to nové nenavazuje na staré, …
Tvar křižovatky a nepřirozenost rozlehlé prázdné plochy uprostřed města napovídají, že zde kdysi stálo něco velkého. Právě tady, přímo u Harcovského potoka, založil v první polovině 19. století Johann Liebieg slavnou textilní továrnu, která měla lví podíl na tom, že se Liberec stal z maloměsta re…
Sudetští Němci k městu patřili a patří, protože mnozí z nich si svůj vztah k městu uchovali a dokonce se vrací. Isa Engelmannová se narodila před válkou v Indii, kde její otec zastupoval jednu libereckou chemickou továrnu, ale dětství prožila v Liberci. Po vypuknutí války padl otec do britského z…
Paní Květa Pěničková vzpomíná na vyprávění svého životního partnera Hanse Bayera, co jako sudetský Němec zažil krátce po válce, kdy na Šumavu dorazily nechvalně proslulé Revoluční gardy. „Přišli tehdy i na Bučinu, kde terorizovali obyvatele. Svolali všechny muže od čtrnácti let do hotelu Fastner …
Snem každé skupinky dětí je mít vlastní klubovnu. Nymburským skautům, sdruženým ve válečných letech kolem Oskara, občanským jménem Otokara Randáka, se sen splnil. Asi dvanáctičlenná skautská družina si mohla pro své schůzky upravit malý pokojík určený původně pro služku ve vile rodiny Rumlovy. Ro…
Čeští i polští disidenti se ve svých vyprávěních shodují na jedné věci. Batohy směřující do českého území byly mnohonásobně těžší a nabytější, než ty české, které putovaly na opačnou stranu. Dokládalo to mnohem četnější a rozmanitější produkci polského disentu a také svobodnější poměry, za kterýc…