Vídeňský rodák Bedřich Utitz se v roce 1931 jako chlapec přestěhoval s rodinou do Prahy, ale už o několik let později měli pádný důvod, proč nový domov opustit: po vzniku protektorátu jim jako Židům začalo za strany nacistů hrozit smrtelné nebezpečí. Legální možnosti vycestovat byly velmi omezené…
Byl květen roku 1945, právě skončila druhá světová válka a Jaroslav Staněk s dalšími členy skautského oddílu z Prahy 3 dostali od Hnutí za svobodu úkol obsadit redakci německých novin Der Neue Tag. „Když jsme šli do Panské ulice držet strážní službu, aby tam nikdo neraboval, procházel kolem nás u…
Pavel Macháček skončil v "Pečkárně" kvůli svému židovskému spolužákovi Jiřímu Synkovi, kterého za války ukrýval. Gestapo si pro Pavla Macháčka přišlo poté, co Synek neuváženě ukradl policejní razítko. Následovaly výslechy v Petschkově paláci a ve věznici na Karlově náměstí. „Musel jsem si lehnout…
Dne 16. června 1942 v 12.50 přišel Karel Čurda z výsadku Out Distance do pražského sídla gestapa a udal parašutisty, kteří se podíleli na útoku na Reinharda Heydricha. Během výslechu poznal aktovku, v níž měl Josef Gabčík uložen svůj samopal, vyzradil síť záchytných adres a jmenoval takřka všechn…
Bohuslav Bubník prošel v létě 1942 sérií výslechů na pražském gestapu v budově neblaze proslulé Pečkárny. Dodnes o tom velice nerad mluví: „Zatáhli těžké záclony, okna byla do dvora. Při prvním výslechu mně bylo oznámeno, že jsem tolikátého a tolikátého byl u Nováků a že jsem měl aktovku a balík.…
Do bohnické odbojové skupiny, v níž byl činný i Ivan Malý, se vetřel donašeč a její členové byli na konci srpna 1944 odhaleni. V takzvané Pečkárně chtěli vyšetřovatelé od Malého vědět, kde přišel k většímu množství cyankáli, jímž skupina disponovala. Kyanid vyrobil Malý, jeho kolega pak z jedu na…
V květnu 1942 bylo po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v Praze vyhlášeno stanné právo. Nedlouho poté zatklo otce Jiřího Stránského gestapo. O neuvěřitelném příběhu, který se odehrál ještě týž den v sídle gestapa a stanného soudu v pražském Petschkově paláci, se Ji…
František Wretzl se v červenci 1944 sám přihlásil na gestapu, neboť tušil, že jeho zatčení je neodvratné. Přes tuto polehčující okolnost s ním v „Pečkárně“ nezacházeli v rukavičkách a snažili se z něj vymlátit podrobnosti o jeho ilegální činnosti. „Vyslýchající si prohrábl vlasy nebo se rukou zac…
Karel Čurda se jako člen paraskupiny Out Distance potkával v konspiračních bytech s parašutisty s dalších výsadků, včetně Gabčíka a Kubiše. Do přípravy atentátu na Heydricha jej však nezasvětili. Jako jediný z parašutistů opouští den po atentátu Prahu, je vážně nemocný, odjíždí za matkou a souroz…
Jan Mašek byl v dubnu 1948 při své odbojové činnosti zatčen a se svým kolegou Kaskou transportován do neblaze proslulé moskevské vyšetřovny KGB, do Ljubljanky. „Dopravili nás do Ljubljanky a tam velmi rychle zjistili, že jsme Češi, protože poslali dálnopis do Prahy, já i Kaska jsme byli známý fir…
Čtvrtek 18. června 1942: od čtvrté hodiny ranní najíždějí k pravoslavnému kostelu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici vojenská a policejní auta. Sedmnáct důstojníků a sedm set čtyřicet poddůstojníků a příslušníků Waffen SS ve spolupráci se čtyřiceti příslušníky pražského gestapa uzavírá ulici …
V zimě roku 1956 byl František Zahrádka v rámci svého dvacetiletého trestu za velezradu a vyzvědačství přesunut do pracovního tábora Vojna na Příbramsku. Zde pracoval jako lamač v uranovém dole. Po příchodu do tábora dostal hned v únoru trest čtyřicetidenní korekce za údajné přípravy útěku. „Na V…
Za války procházely dnešní Masarykovou ulicí v Bohušovicích transporty vězňů z nedalekého terezínského ghetta. V místě, kde se Masarykova ulice křížila s Družstevní, vbíhaly děti vybavené taškami s jídlem do pochodujících transportů, schovávaly se mezi vězně a rozdávaly jim jídlo. Dělo se to prav…
V dubnu 1947 dostali rodiče Ingeborg Cäsarové úřední výzvu, aby se jako Němci připravili k odsunu. Za poslední peníze pak celá rodina odjela do Kyjova, kde však na ně místo vlaku směřujícího do Německa čekal nákladní vůz, který je odvezl do internačního tábora ve Svatobořicích. Pamětnice, které t…
Anna Štichauerová bydlela s rodiči v pardubické zájezdní hospodě U Zeleného stromu. „Dne 24. června roku 1942 přijela od Ležáků kolona nákladních vozů přikrytých plachtami. Dva gestapáci, kteří se chodili bavit k našemu panu domácímu, byli zrovna u něj. My jsme se museli na ty vozy na silnici jít…
Koloman Gajan onemocněl v roce 1945 tyfem, když pobýval už ve svém pátém koncentračním táboře – v Lauingenu. Na nemocniční oddělení chodila přibližně jednou za týden zdravotní komise, která odvážela mrtvé, ale i těžce nemocné určené k likvidaci. „Byl jsem u východu baráku, dokonce jsem cítil, že …
Na pomoc Slovenskému národnímu povstání se přes hranice v prostoru pasekářské osady Stodoliska vydávalo mnoho českých vlastenců. Několik z nich převedla i tehdy šestnáctiletá Marie Bartošková, později Kantorová, která bydlela v osadě. Jeden z těchto přechodů jí dodnes utkvěl v paměti: „Došli jsme…
Na jaře roku 1944 byl Josef Hroch za pomoc partyzánům zatčen a odvezen do vyšetřovací věznice gestapa v Šumperku, tzv. robotárny. Téměř po celou dobu pobytu ve vězení měl ruce připoutané za zády samoutahovacími želízky, která se při každém pohybu zařezávala do rukou. „Dva měsíce a já jsem byl poř…
Za války patřil Jan Aust k malé české menšině v převážně německém okresním městě Šumperku. V roce 1942, kdy mu bylo dvacet let, byl za protiněmecké výroky zatčen gestapem a převezen do věznice v tzv. robotárně. „Strčili mě do cely, kde byla zatlučená okna, takže tam byla úplná tma. Nahmatal jsem …
Na jaře roku 1945 se v lese u městečka Crivitz setkaly dvě skupiny českých vězňů. Byla to skupina lidických žen, které byly hnány pochodem z koncentračního tábora Ravensbrück, a muži, kteří šli podobným způsobem z koncetračního tábora Sachsenhausen. Milada Cábová vzpomíná, jak setkání proběhlo: „…
Markéta Nováková přijela v říjnu 1944 z Terezína do Osvětimi s rukou v sádře, měla ji zlomenou. To by jindy automaticky znamenalo smrt, ale díky kamarádkám, které ji schovaly, když dozorci kontrolovali lidi v pětistupech, nikdo tuto lest neprokouknul. Následně se jí podařilo projít i selekcí. „Ru…
Do Osvětimi přišla Marta Kottová z Terezína. „Z toho, co se kolem dělo, jsem ztratila pojem o čase. Nevím, jestli jsem tam byla týden, dva měsíce. Pro nás, kdo jsme přišli z Terezína, to byl hroznej šok. Já si pamatuju jenom na kouř, na tu hrůzu a že jsem si nechtěla připustit, že maminka s tatín…
Asi stovka českých žen byla v říjnu 1944 převezena z Osvětimi na práci do továrny na zpracování lnu v Merzdorfu. Vybrané ženy ale do poslední chvíle netušily, co se s nimi bude dít. „Večer, skoro na noc, už byla tma, furt jsme někam šly a teď jsme nevěděly, tak jdem do plynu nebo co bude? To bylo…
Margit Nováková se do Terezína dostala v březnu roku 1942. Díky kontaktům z židovské obce, pro kterou před válkou pracovala, našla uplatnění v zemědělství. Pracovala na polích rozprostírajících se okolo Terezína, internovaní Židé je nazývali Šance. Přes den bývala na polích, na noc se musela vrac…
Po šesti týdnech v Osvětimi byly na podzim roku 1944 sestřenice Markéta Nováková a Ilsa Maier, obě Židovky, transportovány do slezského městečka Bad Kudowa, kde byla pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen zaměřená na těžký zbrojní průmysl. Markéta Nováková zde pracovala u frézy a vystřídala to…
Miloslav Moulis strávil v koncentračním táboře Buchenwald dva roky. Byl sem převezen z Osvětimi v roce 1943. „Tábor fungoval jako takové malé město. Jeho chod zajišťovali vybraní vězni. Nejdříve to byli kriminálníci, ale později se k dobrým pozicím dostali i ti političtí. A to bylo mnohem lepší, …
Miloslav Moulis, bývalý vězeň z Buchenwaldu, vzpomíná na neobvyklou situaci, která se stala v koncentračním táboře: „Stalo se, že jeden z vězňů propašoval do Buchenwaldu tříletého chlapečka. Vůbec nevím, jak to udělal, ale ten chlapeček tam byl. Esesáci by to dítě samozřejmě okamžitě zabili, kdyb…
Skaut (10. oddíl v Českých Budějovicích), převáděč a kurýr František Zahrádka od počátku roku 1949 převáděl uprchlíky za hranice Československa. Navíc se v rámci odbojové skupiny „Za pravdu“ podílel na výrobě a rozšiřování protikomunistických letáků. První dvě cesty k hranici uskutečnil v lednu a…
Když Miroslava Káchu převezli do Domečku, čekal tam na něj správce Pergl. „Udělal mi přednášku, výhružnou samozřejmě. Na stěně kanceláře měl vytištěný citát: ‚Se zrádci není a nebude slitování – Alexandr Beck: Za námi Moskva.‘ A protože byla neděle, odešel. Já zůstal a slyšel jsem hudbu loretánsk…
V pozdních večerních hodinách v neděli 13. března 1949 někdo tiše zaklepal na dveře fary. Farní kuchařka, která je otevřela, uviděla skupinku čtyř mladých lidí s ranci. Hned ji napadlo, že by to mohli být uprchlíci z Československa. Hledali na faře pomoc. Kuchařka nechtěla sebe a kněze vystavovat…
Na malém nádraží v rakouském pohraničním městečku Pleissing vládlo v neděli 13. března 1949 vpodvečer ticho a klid. Železničář, který měl službu, vychutnával svůj klid, když vtom upoutali jeho pozornost čtyři mladí lidé. Opatrně obhlíželi budovu nádraží, jeden z nich, který uměl německy, vešel do…
Sotva dvacetiletá Julie Hrušková se v roce 1949 seznámila v práci s kolegou, který nutně potřeboval převést přes hranice. Protože sama komunisty nesnášela a navíc měla otce, který dělal v pohraničí hajného, rychle se domluvili, že do Rakouska utečou spolu, ještě s dalšími dvěma mladíky. Den přech…
V březnu 1949 se skupinka mladých lidí z Československa rozhodla přejít hranici do Rakouska. Velitelkou skupiny byla Julie Hrušková, jejíž otec byl v nedalekém Vranově hajným. Julie, dítě lesa, terén velmi dobře znala. Kolem třetí hodiny odpolední uprchlíci přecházeli hranici: „Tam byla obora, je…
Necelé čtyři kilometry od Prášil směrem na Srní se rozkládala vesnice Velký Bor čítající 70 stavení. Po odsunu původních obyvatel a vzniku železné opony byla – jako mnoho dalších, které se ocitly v hraničním pásmu – srovnána se zemí. Na tomto místě se při svých převáděčských cestách v létě 1949 n…
Vídeňské Severozápadní nádraží se po druhé světové válce nacházelo v ruské okupační zóně. Julie Hrušková a její kamarádi, s nimiž v březnu 1949 utekla přes hranice do Rakouska, věděla, že případné dopadení Sověty by mohlo mít velice špatné následky. Pokyny, jak se mají chovat, dal mladým lidem že…
V pondělí 14. března 1949 v 8 hodin ráno přišli na 430. oddělení americké CIC, které sídlilo ve vídeňské Porzellangasse, čtyři mladí lidé. Když se jako první legitimovala mladá dívka, úředník vykřikl: „Ježišmárjá, Vy jste Julie Hrušková!“ Bylo to tak. „Nám telefonovali z hranic, že jste uprchla v…
Za heydrichiády v protektorátu probíhalo mnoho razií. Nevyhnuly se ani obci Bohunice na Prachaticku. Němci prohledávali veškerá obytná i hospodářská stavení. Píchali i do sena a slámy. Prohlídce sousedova domu byl jako dítě přítomen i Josef Nedvěd. „Přišli tam dva Němci, kontrolovali šatníky a ša…
Na kuriózní situaci v Českém rozhlase vzpomíná Jiří Suchý, spoluzakladatel legendárního divadla Semafor. Po podpisu dokumentu Dva tisíce slov a petice Několik vět měl v sedmdesátých a osmdesátých letech omezené možnosti pracovního uplatnění. „V tom rozhlase byly zvláštní podmínky, měl jsem tam zá…
Lukáš Pollert byl coby devatenáctiletý student lékařské fakulty jedním z účastníků demonstrace a následného průvodu, který začal 17. listopadu 1989 na pražském Albertově. „S kamarádem jsme si vyrobili transparent a dlouho přemýšleli, co tam máme napsat. Nakonec jsme napsali: ‚Nechceme násilí.‘ Na…
Když bylo Miroslavu Fišerovi třináct let, zabrala polská armáda jeho rodný Rychvald. Město bylo obsazeno po mnichovské dohodě 11. října 1938 jako součást těšínského území. Miroslav Fišer vzpomíná, že polská správa začala ihned rušit české školy. Proti tomuto rozhodnutí se ve městě zvedla vlna odp…
Když v roce 1939 obsadila Volyň sovětská armáda, bylo Emílii Jarmarové 18 let. V jejích rodných Bakowcích se život najednou přiostřil. Vojáci z obchodů ukradli vše, co ukrást šlo. Mnoho lidí z vesnice bylo odvezeno do gulagů. Do vězení putoval i bratranec paní Emílie. „Přišla k němu do obchodu Po…
Paní Emílie Jarmarová, rodačka z Volyně, se za 2. světové války setkala se čtrnáctiletým chlapcem, který jako jeden z mála přežil vypálení Českého Malína. „On pořád plakal a ostatní z něj byli hotoví.“ Emílie se ho ujala a chlapec jí pak vyprávěl, čemu v Českém Malíně unikl. „Na dvoře měli velkou…
Ludmila Vondráčková, roz. Plichtová, žila v Šebkovicích na Třebíčsku s rodiči a dvěma bratry, Antonínem a Stanislavem. Otec byl soukromý zemědělec, za druhé světové války působil v protinacistickém odboji. Oba bratři paní Vondráčkové se zapojili do odbojové skupiny Ladislava Malého. Známým babick…
Zásah přímo z nebe zachránil Pavlu Vranskému v roce 1942 v Tobruku život. Byl vyslán na průzkum krátce po velké bouřce. „Voda splavovala všechno, co jí přišlo do cesty. Když jsme se vraceli zpět, ustoupil jsem kousek z cesty a vtom jsem o něco zavadil. Italové tehdy používali nášlapné miny, které…
Dana Němcová se v březnu roku 1974 vydala do Rudolfova na koncert undergroundových kapel. „Rudolfov měl být takový malý festival, bylo tam spousta lidí, samozřejmě nápadných pro venkovany, protože měli dlouhé vlasy, džíny, něco prudce cizorodého v té malé obci, a vzbudilo to velkou paniku, takže …
Josef Čoček jako agent-chodec několikrát tajně přešel u Valtic hranice mezi Rakouskem a Československem. Byl agentem americké zpravodajské služby MIC. V letech 1951 až 1953 přenášel tajné zprávy a do svobodného světa převedl několik lidí, kterým v komunistickém Československu hrozilo zatčení. Od …
Eva Vyskočilová, později Novotná, pochází ze smíšeného česko-německého manželství, což v Peci pod Sněžkou tehdy nebylo moc obvyklé. Když po válce začalo vysídlování sudetských Němců, její německé matky se to netýkalo, protože před válkou přijala české občanství. „Naši němečtí sousedi, kteří byli …
Po mnichovské dohodě se rodný kraj Eriky Bednářové stal součástí nacistického Německa. Její rodina byla německé národnosti, přesto byla matka jako antifašistka s levicovým smýšlením ihned zatčena a odvezena do služebny gestapa v Šumperku. Zanedlouho ji propustili, ale protože prý dál veřejně mluv…
Členem Zpravodajské brigády se Jan Lorenz stal na přelomu let 1943 a 1944. Jeho úkolem bylo shromažďovat informace od lidí z jeho skupiny a předávat je tajnou vysílačkou do Londýna. „V jedné ze zpráv jsem Londýn informoval, že na letišti v Kbelích mají Němci spoustu dopravních letadel, žádné stíh…
Josef Kohl vstoupil do benediktinského řádu v roce 1949. Již o několik měsíců později, 27. dubna 1950, byl z Emauz, kde čekal na kněžské svěcení, spolu s dalšími duchovními odvážen neznámo kam. „Na Břevnově k nám do autobusu přisedlo ještě asi dalších sedm osob. Ptali jsme se, kam nás vezou, ale …
Karel Fořt byl od roku 1942 až do konce války totálně nasazen na práci v továrně Hermanna Göringa v Linci. Nastoupil jako řadový dělník, ale později byl přeřazen na práci v administrativě. Mimo jiné vedl knihu hlášení, která obsahovala různá data a reporty. V roce 1944 se jednoho dne v továrně ob…
Mariánská byla pro skauta a odbojáře Eduarda Marka už třetí zastávkou na nedobrovolné cestě po českých věznicích. Na počátku padesátých let byl jedním ze zdejších obávaných velitelů náčelník Vašíček. „Bývalý číšník, který se v novém režimu ‚vypracoval‘ na nadporučíka. Toho potkat znamenalo jít na…
Jan Janků v roce 1946 obnovil v Hanušovicích skautskou organizaci a svaz přátel Junáka. Současně působil jako vedoucí. Odtud se znal s Aloisem Valentou, vedoucím jednoho z oddílů. Valenta byl zároveň členem protikomunistické odbojové skupiny Světlana, která působila na Moravě. „V Hanušovicích žil…
Ladislav Minář pomáhal na konci třicátých let stavět v československém pohraničí opevnění. V roce 1938 byl svědkem příchodu německé armády do Zborova, obce, která se stala součástí Třetí říše. „Němci si postavili tři hnízda. Po silnici by tam asi nikdo neprošel. A nikdo tam ani nešel, tak vojáci …
V okolí Zborova se koncem druhé světové války pohybovala partyzánská skupina Jiskra. Vedl ji František Fabiánek a jejími členy byli čtyři ruští vojáci a někteří obyvatelé Zborova, mimo jiné i Ladislav Minář. Ten ostatním pomáhal stavět bunkr v lesích, nosil jídlo a občas se zúčastnil i záškodnick…
Marie Slezáková byla napojena na členy odbojové skupiny Světlana. V květnu roku 1949 navštívila svou sestru v Božicích. Její manžel poskytoval skupině finanční pomoc a ve svém domě ukrýval odbojáře Antonína Daňka. „V baráku jsme byli jen já a Tonda Daněk. Za dvě hodiny kdosi klepal na okno. Otevř…
Helena Nováková se po druhé světové válce rozhodla vstoupit k boromejkám. Klášter na Malé Straně vedla generální představená řádu matka Žofie Bohumila Langrová, která se nejednou dostala do konfliktu s komunistickým režimem, mj. pro jeho snahu odstranit dosud významnou roli řeholních sester v péč…
Sestra Edigna čekala v roce 1953 jedenáct měsíců na soud ve vyšetřovací vazbě v Českých Budějovicích. Devět měsíců přitom strávila v naprosté izolaci. Několikaměsíční samotu velmi těžce nesla a kvůli těžké nemoci a nedostatku jídla byla velmi blízko smrti. „To bylo kruté, to bych nikomu nepřála. …
Alfreda Bäckera zastihla zpráva o ukončení války ve vídeňské nemocnici, kde jako voják wehrmachtu ležel se zápalem plic. Německým vojenským autem se pak vydal za rodiči, kteří bydleli v Dobré Vodě. „Nevěděl jsem ale, že bude revoluce, s tím jsem nepočítal,“ vzpomínal po letech. „V Dubičném nedale…
Růžena Zouharová, jako dcera kočího z velkostatku hraběte Kinského a pradleny, mohla se svými sourozenci každý rok na Vánoce na moravskokrumlovském zámku navštívit hraběte Kinského a jeho rodinu: „Vždy jsme dostali pozvání, mohly přijít ty děti, jejichž rodiče pracovali na velkostatku. Bylo tam p…
Růžena Zouharová zažila konec druhé světové války ve svém rodném Moravském Krumlově. Poté, co byla dne 13. dubna 1945 osvobozena Vídeň, se němečtí obyvatelé začali obávat poválečného vývoje. Dne 17. dubna byla nařízena všeobecná evakuace německého obyvatelstva. Tehdy zámek opustila rodina Kinskýc…
Voják wehrmachtu Alfred Bäcker vzpomíná na své nasazení ve Finsku: „My jsme byli dva roky bez dovolené a jeden a půl roku nahoře ve Finsku. Jednou k našemu štábu přišel kamarád, seznámil se se mnou a říkal: ,Jé, ty jsi Bäcker, my máme také Bäckera.‘ Teď nevím, byla to pátá nebo třetí baterie. A k…
Manifest Českých dětí sepsal Petr Placák v restauraci U Zpěváčků na jaře roku 1988. „Chtěl jsem proklamovat něco, co bude těm komunistům nejcizejší a nejnepochopitelnější. Takže jsme požadovali obnovení českého království. Přitom šlo o věc, která tady na rozdíl od vládnoucích komunistů byla tradi…
V polovině osmdesátých let se podařilo Ivanu Landsmannovi na pozvání staršího bratra, žijícího v Torontu, vycestovat z Československa do Kanady. Po necelých dvou měsících se ale na nátlak bratra Landsmann vrátil zpět do Evropy. Návrat do Československa byl pro něj už v té době nemyslitelný, a pro…
V roce 1949 byl Vladimír Ponikelský zatčen a ve vykonstruovaném procesu obviněn z neoznámení trestného činu. O vyšetřovací celu na Pankráci se dělil s člověkem, o němž dodnes neví, jestli byl blázen, nebo to úspěšně předstíral. „Jemu třeba přišla návštěva, přivezli mu čistý prádlo. On tu košili r…
Vladimír Ponikelský byl v roce 1944, po náboru 1. československého armádního sboru ve volyňském Rovně, přidělen k dělostřeleckému pluku. Zúčastnil se bojů u Machnówky a vzpomíná, jak špatně na tom tehdy armáda byla s vybavením. „U té Machnówky jsme stáli u velkýho statku, když byla chvíle klidu, …
Otec Jiřího Stránského byl v květnu 1945 Českou národní radou pověřen, aby dohlížel na odsun sudetských Němců v krušnohorské obci Hora Svatého Šebestiána. Jiří, kterému tehdy bylo 14 let, tatínka umluvil, aby ho na výpravu do severních Čech vzal s sebou. „Můj otec byl svou matkou, která byla Raku…
Augustin Bubník byl na přelomu 40. a 50. let jednou z vycházejících hvězd československého hokeje. V sezoně 1949/1950 se stal nejlepším ligovým střelcem a spolu s dalšími měl jet do Londýna obhájit mistrovský titul. Pod malichernou záminkou však k odletu reprezentace nedošlo. Jeden z hokejistů, J…
Jako člen skautské odbojové organizace Černý lev byl Jaroslav Karl v září 1952 zatčen a se zakrytou hlavou vezen na vyšetřovnu StB v Plzni. Vzpomíná, že než dojeli, auto zastavilo někde na Šumavě. „Najednou mi říkají: ‚Nechcete se vyčurat?‘ – ‚Ne, nechci.‘ Blesklo mi hlavou: ‚Já vystoupím z auta,…
Již od roku 1949 podléhal baptistický sbor ve Vikýřovicích přísnému státnímu dohledu. Místní kazatel Vilém Pospíšil byl v únoru 1955 zatčen a následně ve vykonstruovaném procesu odsouzen ke třem a půl roku vězení a konfiskaci třetiny majetku. Karel Jersák, člen sboru, na událost vzpomíná: „Našeho…
Za první republiky žila v Brně početná německá menšina, která se začala po nástupu Adolfa Hitlera k moci radikalizovat, a v ulicích města docházelo k častým potyčkám hlavně mezi mladými Čechy a Němci. Během okupace se brněnští Němci stali privilegovanou vrstvou společnosti. V listopadu 1939 se v …
V lednu roku 1945 byla Olga Lugertová po absolvování zdravotnického výcviku v Kyjevě přidělena se skupinou dalších tří českých děvčat do sovětské polní nemocnice, s jejímž personálem pak sloužila až do konce války. Nemocnice prošla postupně za frontou celým Polskem. V březnu se dostala do Liptovs…
Za druhé světové války nastoupil Jan Zelenka-Hajský jako řídící učitel do školy v Praze-Vršovicích. Stal se členem protinacistické odbojové skupiny Říjen, jež byla součástí organizace Jindra. Parašutistům z Anglie, kteří připravovali atentát na Reinharda Heydricha, poskytl kromě úkrytu i zásadní …
V lednu 1943 musel šestnáctiletý Miloš Pick s rodinou nastoupit do vlaku, který je odvezl do Mladé Boleslavi. Miloš Pick vzpomíná, že se dostali do místní sokolovny, ale ve skutečnosti vznikl internační tábor pro Židy z města a okolí v prostorách hradu v Mladé Boleslavi. Pamětník vypráví, že jich…
Němečtí obyvatelé Děčína v roce 1945 s obavami očekávali příchod Rudé armády, kterou předcházely davy uprchlíků z východu. Otto Peschka, syn německého otce a české matky, se však domnívá, že daleko horší než Rusové nakonec byli čeští „zlatokopové“, kteří se na německém obyvatelstvu dopouštěli nel…
Když po válce v Děčíně začal divoký odsun Němců, matka Otto Peschky vůbec nečekala, že by se mohl týkat i jich. Její manžel, který musel jako Němec narukovat do wehrmachtu, se stále nevracel a ona sama byla Češka. O to větší byl její šok, když k nim do ulice přijel na koni český komisař a vyvoláv…
V roce 1956 nastoupil František Mandák základní vojenskou službu u Pohraniční stráže. Po prvotním výcviku byl přidělen k rotě Roklan, pojmenované podle jednoho z nejvyšších šumavských vrcholů, který se nedaleko tyčí. Čekal ho život nabitý elektřinou sršící z drátů železné opony a drilem v drsných…
Městečko Schӧnheide bylo první zastávkou na pochodu smrti, který 13. dubna 1945 vyrazil z koncentračního tábora Lengenfeld. Vězni spali pod širým nebem na hřišti při teplotě několik stupňů pod nulou. František Wretzl vzpomíná, že se zde k pochodu připojilo komando ze Zwickau, asi o tisíci vězních…
Na podzim 1944 začali nacisté s blížící se frontou převážet vězně z koncentračního tábora v Osvětimi do jiných lágrů. Když se v březnu 1945 jeden z těchto transportů zastavil v Litoměřicích, tři židovští vězni se rozhodli, že z něj přeběhnou do nákladního vlaku, který stál na sousední koleji. Sch…
Jan Šolc přišel do Liberce jako dítě hned po skončení druhé světové války a popisuje nadšené i velmi divoké časy osidlování kdysi bohatého města. Základem společnosti nové metropole severu se stala směs odvážných nadšenců, zlodějíčků i lupičů. Příznačně tenkrát vznikla i variace na známou lidovou…
Konec války zastihl Jiřího Světlíka v německé věznici v Mnichově. Cestu domů do Plzně mu ztěžovala realita poválečné Evropy – zničená železnice, rozbombardované mosty. V rozbitém Mnichově se nikdo nestaral o repatriaci českých politických vězňů a nuceně nasazených pracovníků, museli si poradit sa…
Po škole začal Josef Pavlík pracovat jako učitel. Zvolená kariéra ho ovšem nenaplňovala a stále více času věnoval svému koníčku – letectví. Volné chvíle trávil činností spojenou s obnovou aeroklubu a letiště ve Staňkově. „Já jsem nebyl absolutní iniciátor, ale dělal jsem jednatele aeroklubu.“ Vše…
V září 1948 se Karel Bažant domluvil se dvěma zkušenými letci, veterány z druhé světové války, Miroslavem Kolínským a Bohuslavem Velvarským, a mechanikem Otto Lenzem na útěku do Anglie. Měl se uskutečnit pomocí letadel z karlovarského letiště, kde Karel Bažant pracoval jako člen letecké hlídky SN…
V srpnu roku 1961 byla na státní hranici poblíž Českých Velenic na Českobudějovicku, dva metry od vrat elektrifikovaného drátěného zátarasu, nalezena mrtvola slovenského dělníka Františka Babiče (* 5. 6. 1931, † 11. 8. 1961). Voják v záloze Babič byl v té době v Českých Velenicích na vojenském cv…
Na podzim v roce 1988 se ve srubovém táboře ve Lbíně u Litoměřic konalo tajné setkání členů Nezávislého mírového sdružení. Ondřej Černý, jeden z organizátorů akce, vzpomíná na onen sychravý říjnový den: „Nějaká holka vyšla ven, pamatuju si, že byla mlha nebo takový opar, vřítila se dovnitř s očim…
Začátek okupace Československa Kristina Černá Sovětům nikdy nezapomene. Rodiče jí slíbili piknik s opékáním buřtů. Místo toho jí museli vysvětlovat, proč má jít stát frontu na brambory. „Lidé hned zpanikařili, začali všechno skupovat.“ Z lesíka, kde se měl piknik odehrávat, mezitím vyjížděly tank…
Za druhé světové války byl otec Jiřího Klimeše jako jeden z vedoucích odbojové organizace Obrana Slezska zatčen a později popraven. Rodinu pak gestapo vyhnalo ze svého hospodářství a celou válku prožili v azylu ve vedlejších Vlaštovičkách. Jiřímu Klimešovi nebylo ještě šest let, když v lednu 1945…
Čerstvě vysvěcený kněz Karel Fořt přišel v roce 1948 jako kaplan do Vimperka. Spolu s ním tam působili ještě další dva mladí kněží a farář Wolfgang Jileček. Ten byl později zatčen a odsouzen k mnohaletému vězení za napomáhání při ilegálních přechodech státní hranice. V létě roku 1950 se za vimper…
V roce 1948 byl již oficiální odsun sudetských Němců (probíhající v letech 1945–1946) ukončen, avšak na Šumavě jich zůstávala ještě celá řada. Úřady je držely v Československu. Jednalo se především o ty, kteří byli pro nový režim nějak důležití, např. skláři ve Vimperku. Takových odborníků byl ne…
O německé obyvatelstvo na Horské Kvildě se staral kněz Johannes John, který působil v Rejštejně. Zřídil pro ně kapli v opuštěném domku blízko školy. Při bohoslužbách bývala otevřená okna a chlapi stáli venku, protože se tam už nevešli. Bylo to jednou v sobotu, když zatelefonoval páter John s dota…
Poté co se Karel Fořt a jeho dva kněžští spolubratři dozvěděli o tom, že se je chystá StB zatknout, na nic nečekali a odjeli na motocyklech ke státní hranici. Motorky ukryli v lese a postupovali pěšky směrem do Německa. Pro přechod zvolili Knížecí Pláně. „Jeden šel vpředu, aby kdyby ho chytli, ti…
Milan Nerad již dříve bojoval proti komunistickému režimu a v roce 1950 se odhodlal k odchodu do západního Německa. V listopadu 1950 odešel z Chebu, odcházel v 16:00 a do bavorského města Waldsassen došel ve 23:00. Cestu si již přesně nepamatuje, navíc po příchodu nevěděl, zda je v Německu či v Č…
Oldřich Kalousek sloužil od října 1953 do ledna 1956 u Pohraniční stráže na Šumavě. Byl u roty prvního sledu, která měla za úkol střežit ochranné a zakázané pásmo vymezené v příhraničí. „Pohraničníci tam nebyli pro to, aby stříleli lidi jako zajíce, ale aby bránili prostor před narušiteli,“ říká …
Oldřich Kalousek si odsloužil 27 měsíců základní vojenské služby „na čáře“. Od konce roku 1953, kdy absolvoval poddůstojnickou školu ve Volarech, do ledna 1956, kdy ho propustili z armády, sloužil u roty prvního sledu Pohraniční stráže. Roty prvního sledu obývaly různé lokality v hraničním pásmu,…
Oldřich Kalousek strávil víc než dva roky u jednotky Pohraniční stráže na Šumavě. Sloužil zde v letech 1953–1956 a byl svědkem vzniku tzv. železné opony, vymezení pohraničního prostoru, uzávěry hranic a jejich přísného střežení jednotkami prvního sledu Pohraniční stráže. Ta byla ve své době jakou…
Eliška Mišunová bydlela v roce 1938 s rodiči v nádražním bytě v Kobylé nad Vidnávkou, ležící na pohraničním Javornicku. V této převážně Němci obývané oblasti byli jednou z mála českých rodin. Kvůli zvyšujícímu se napětí v době předmnichovské krize ji rodiče 17. září 1938 poslali do vnitrozemí. O …
Eliška Vaculíková, později Mišunová, prožila část dětství v pohraniční obci Kobylá nad Vidnavkou, kde vyrůstala v jedné z mála místních českých rodin. Ve svém vyprávění vzpomíná, jak 22. září 1938 němečtí ordneři odvedli jejího otce Františka Vaculíka na místní poštu: „Mlátili ho, tahali ho po ze…
Až do počátku padesátých let byla dnešní Jevišovka, tehdy Frélichov, osídlena především chorvatským obyvatelstvem. Po druhé světové válce se přítomnost Chorvatů v pohraničí stala z politických důvodů nežádoucí a většina starousedlíků byla přesídlena do českého vnitrozemí. Některé rodiny, mezi nim…
Karlu Vavřínkovi bylo devatenáct let, když ho zatkli a uvěznili. Spolu s několika přáteli totiž vydávali letáky nazvané Hlasy umlčených, které měly vyburcovat lidi, přimět je k větší aktivitě a informovat o lživé komunistické propagandě. Na vydavatele letáků se brzy přišlo. Karel Vavřínek byl zat…
Devatenáctiletého Karla Vavřínka zatkli v květnu 1949. Byl obviněn z vydávání a rozšiřování protikomunistických letáků nazvaných Hlasy umlčených. K zatčení přispělo i to, že udržoval korespondenci se známým na Slovensku. „Hlasy umlčených vycházely i na Slovensku, v podstatě tam přetiskovali naši …
Herec Pavel Landovský vzpomíná na jednu ze svých návštěv proslulé vinárny Bystrica na Národní třídě. Společnost mu tehdy dělal mimo jiné Karel Gott. Rušil je hluk, domnívali se, že jde o nějakou hlasitou rozhlasovou hru: „Já jsem říkal: ,Zacpěte tomu hubu, vždyť tady pijem...‘ A najednou Karel Go…
Anna Kopsová a její sourozenci až do vypuknutí války, která zcela změnila život jejich smíšené česko-židovské rodiny, vedli všední, relativně obyčejný život dospívajících. Anna velmi ráda vzpomíná na to, jak díky starší sestře sehnala svou první brigádu na Pražském hradě. Prodávala vstupenky na N…
Asi stovka českých žen byla v říjnu 1944 převezena z Osvětimi na práci do továrny na zpracování lnu v Merzdorfu. Mezi nimi i Jana Dubová. Po půl roce tvrdé práce přišlo vysvobození. „Sedmého května 1945 jsme z půdy našeho lágru viděly, jak všechny esesačky s vlajícími pláštěnkami ujíždějí na kole…
Dne 8. května 1945 osvobodila Rudá armáda pracovní tábor v Merzdorfu. Skupina českých židovských žen, mezi nimi i Jana Dubová, se k vojákům připojila na cestě domů, do Československa. Přešli společně úpatí Krkonoš, kde se stále ještě střílelo a podél cesty ležely vraky aut a mrtvoly. Cestou Rusov…
Dne 8. května 1945 osvobodila Rudá armáda ženský pracovní tábor v Merzdorfu. Skupina českých židovských žen, mezi nimi i Jana Dubová, se spolu s Rusy vydala na cestu domů. Skupinka přešla pěšky úpatí Krkonoš a dorazila do Trutnova, kde strávila jednu noc. Druhý den ráno pro dívky přijel četnický …
Tříletá Zdenka odjela v listopadu 1942 s maminkou transportem do ghetta Terezín. Žila tam v dětském sirotčinci. Její matka byla zavražděna na podzim 1944 v Osvětimi. Malá Zdenička se v terezínském sirotčinci dočkala osvobození. Krátce poté odjela se skupinou jiných malých dětí, především válečnýc…
V létě 1944 navštívili Karla Freunda příslušníci gestapa. Předali mu papír s výzvou, aby se 15. srpna dostavil na nádraží v Českých Budějovicích. Transport směřoval do tábora pro židovské míšence v Bystřici u Benešova. Tam vězně rozdělili do pobočných pracovních táborů v okolí. Karel se dostal do…
V září roku 1951 politické vězeňkyně Irena Šimonová a její kamarádka Helena utekly. Využily toho, že je při práci v dole na cihlářskou hlínu nikdo nehlídá. Doufaly, že přes nedalekou hranici přejdou na Západ. Irena se cítila zoufalá a vyčerpaná, utíkala před nelidskými podmínkami komunistického ž…
Název slavného luxusního hotelu Alcron vznikl zkratkou počátečních písmen jména majitele – Aloise Krofty. Kromě Alcronu vlastnil Krofta ještě hotel Flóra a v něm pracovala na konci 40. let jako Kroftova přímá podřízená Irena Šimonová. Podle jejích vzpomínek měl hoteliér nešťastný osud: „Byl to ne…
Bezprostředně po osvobození Prahy v květnu roku 1945 byla čtrnáctiletá Helena Stachová svědkem hrůzného výjevu. Když seděla na balkonu rodinné vily, přes ulici Jírovu viděla shromážděných asi sedmdesát německých zajatců. Proti nim stál muž v uniformě československého důstojníka. „Hlídal je a poro…
Do zničené Varšavy se patnáctiletá Helena Stachová (dříve Teigová) podívala už krátce po válce, když na cestách doprovázela svou matku, polonistku Helenu Teigovou, která jako dobrovolnice Červeného kříže pomáhala pátrat po polských dětech zavlečených do Německa na tzv. převýchovu. Během pobytu, k…
Vznikající ruské legie čítaly v létě roku 1917 na 3200 dobrovolníků. Dosud rozptýlené jednotky Československé brigády, jak se útvar jmenoval, se poprvé zformovaly před bitvou u Zborova. Měly jen velmi slabou výzbroj, přesto se ve své první bojové zkušenosti vyznamenaly drtivým útokem na rakousko-…
Voják rakouské armády Alois Vocásek přeběhl v roce 1916 na Podkarpatské Rusi do ruského zajetí. Nastoupil cestu do internačního tábora ve vnitrozemí. Když přišel do Kyjeva, potkal ruské studenty, kteří verbovali Čechy do ruské armády. O tom prý nechtěl ani slyšet, měl boje dost. Ale asi za dva mě…
Časopis Literární noviny vycházel od 20. let minulého století a v letech nejtužší komunistické diktatury se z něj stala hlásná trouba režimu. Antonín J. Liehm ale zažil v redakci, která tehdy sídlila v Betlémské ulici s výhledem na Pražský hrad, dobu 60. let, kdy se naopak časopis podílel na uvol…
Student břeclavského gymnázia Milan Kolář šel 19. listopadu 1948 odpoledne s kamarádem do hospody na kulečník. Seznámil se tam se dvěma mladíky, kteří se mu svěřili, že jim hrozí vězení a požádali jej o pomoc. Milanovi jich bylo líto, a tak je pozval k sobě domů, rodičům představil jako známé z l…
Hlavními aktéry této kauzy byli partyzánští rádobyhrdinové, kteří si na sklonku války a v prvních poválečných měsících dokazovali vlastní „statečnost“ brutalitou vůči nepohodlným osobám. Smrt Michala Kocha patrně mají na svědomí tři partyzáni, kteří začali dělat pořádek v Novém Přerově. Kochův sy…
Rozhlasový vysílač Strašnice byl do provozu uveden v roce 1925. Vybaven byl dvěma dřevěnými stožáry o výšce 40 metrů, mezi kterými byla natažena anténa o délce 60 metrů. V době Pražského povstání v roce 1945 vysílal s kmitočtem 722 kHz, tedy 415,5 m. Vysíláním zpráv velitelství Bartoš a České nár…
Na jaře 1942 se v tomto domě ukrývali Adolf Opálka a Karel Čurda i Josef Gabčík. Na místo útoku do Libně si parašutisté nesli zbraně v aktovce, která patřila Josefu Svatošovi a která byla na místě činu zajištěna a následně vystavena v obchodě Baťa na Václavském náměstí. Bezprostředně po akci se z…
Na místě dnešního moderního obecního domu, který dominuje návsi, stálo na konci 40. let kino, jehož program vzbuzoval nelibost místních antikomunistů. „My jsme napsali v kině na plátno ,Nevěřte komunistům, komunisti jsou zrádci národa.‘ A kdosi dole dopsal: ,Tak dopadne každý komunista,‘“ vypráví…
Část židovské komunity v Plzni patřila k vlažně věřícím, systematické praktikování se jich netýkalo. Z takové rodiny pochází i Petr Riesel. „Jsem člen obce a jsem český Žid, neznám však rituály. Přesto, že můj tchán byl předseda židovských obcí v Čechách na Moravě, má žena, jeho dcera, se to nena…
V druhém patře tohoto secesního domu žila rodina inspektora tajné protektorátní policie Václava Krále. Dne 30. prosince 1941 se u něj objevili Jan Kubiš s Josefem Gabčíkem, kterým za pomoci svého přítele Jana Bejbla zprostředkoval kontakty na odbojáře z Prahy. Koncem dubna 1942 se oba parašutisté…