Slovenské národní povstání a partyzánský odboj II.

Slovenské národní povstání a partyzánský odboj II.

  • O trase
  • Příběhy
Horní Bečva, Lhotská Louka Horní Bečva 319, 756 57 Horní Bečva, Česká republika
Hrůzná scéna za oknem
Hrůzná scéna za oknemŠtěpánka Kaliková, rozená C…

Dne 16. listopadu 1944 byla na rozkaz státního tajemníka Úřadu říšského protektora K. H. Franka spuštěna rozsáhlá protipartyzánská akce s krycím názvem Tetřev. V okolí samoty Lhotská Louka, kde tehdy bydlela Štěpánka Chalupová, později Kaliková, vyhlásila nacistická správa stanné právo a nasadila…


Hodnotilo 1 lidí
Ploština Drnovice 115, 763 25 Drnovice, Česká republika
Ještě rok jsem cítila spáleninu
Ještě rok jsem cítila spáleninuBožena Húšťová, rozená Rašková

V podvečer 19. dubna 1945 zaútočila speciální protipartyzánská jednotka SS pod velením Wernera Tuttera na osadu Ploština, aby na základě udání konfidentů ztrestala její obyvatele za ukrývání partyzánů. Jak vzpomíná očitá svědkyně zásahu Božena Rašková, později Húšťová, vojáci provedli v ploštinsk…


Hodnotilo 0 lidí
Považská Bystrica, Šebešťanová 507, 017 04 Považská Bystrica, Slovensko
Vzali si rukojmí
Vzali si rukojmíVilém Kantor

Počátkem května 1945 se Vilém Kantor jako člen partyzánské skupiny Rodina zúčastnil osvobozujících bojů v obci Šebešťánová. Němci se opevnili na místním hřbitově a jako rukojmí si vzali některé obyvatele obce. „Sebrali ženský, děti a nějaké chlapy a zavřeli je do stodoly naproti židovskému hřbito…


Hodnotilo 0 lidí
Prlov Prlov, Česká republika
... a děťátko hodili babičce
... a děťátko hodili babičceBožena Kršáková, rozená Vař…

Na konci dubna 1945 byla malá Božena svědkem vypalování chalup v Prlově, kde byly tou dobou se sestrou na návštěvě u strýce. Obec obklíčili Němci a s pomocí zajatého šestnáctiletého partyzána Aloise Oškery začali označovat partyzány a jejich „pomahače“. Ty, které vybrali, oddělili od ostatních do…


Hodnotilo 0 lidí
Bible je má zbraň
Bible je má zbraňStanislav Chromčák

Ačkoli tragické události, které se v Prlově odehrály 23. dubna 1945, pamětník Stanislav Chromčák sám neprožil, úzce se dotkly rodiny jeho manželky Ludmily. Ta byla v době vypálení obce na návštěvě u rodičů. Během výslechu nacisté zatkli jejího bratra, tehdy dvaadvacetiletého Antonína Húště: „Když…


Hodnotilo 0 lidí
Vařákovy paseky Pozděchov 87, 756 11 Pozděchov, Česká republika
Partyzáni se ani neukázali
Partyzáni se ani neukázaliBožena Kršáková

Když bylo Boženě Vařákové, později Kršákové, devět let, chalupu jejích rodičů a dalších sedm domů na Vařákových pasekách vypálil oddíl německých vojáků. Byla to pomsta za to, že jednoho z Němců zabili partyzáni, kteří se u chalupníků už druhým rokem ukrývali. „Vyhnali nás ven, začali vypúšťat dob…


Hodnotilo 0 lidí
Velké Karlovice, osada Stodolisko Velké Karlovice 224, 756 06 Velké Karlovice, Česká republika
Nezletilá převaděčka
Nezletilá převaděčkaMarie Kantorová, rozená B…

Na pomoc Slovenskému národnímu povstání se přes hranice v prostoru pasekářské osady Stodoliska vydávalo mnoho českých vlastenců. Několik z nich převedla i tehdy šestnáctiletá Marie Bartošková, později Kantorová, která bydlela v osadě. Jeden z těchto přechodů jí dodnes utkvěl v paměti: „Došli jsme…


Hodnotilo 0 lidí
Znajka 48312, 739 12 Čeladná, Česká republika
Tajný úkryt
Tajný úkrytMiroslava Kaštovská, r…

Miroslava Tkáčová, později Kaštovská, bydlela za války s rodiči a dvěma sourozenci v osadě Znajka. V listopadu 1944 se v jejich domě objevil těžce raněný velitel partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova Dajan Bajanovič Murzin. Rodina velmi riskovala už jen tím, že ho přijala. Přesto ho i ošetřil…


Hodnotilo 0 lidí

Devětadvacátého srpna 1944 vydal podplukovník generálního štábu slovenské armády Ján Golian heslo dohodnuté pro začátek povstaleckých akcí: „Začněte s vystěhováním“. Ještě toho dne jednotky 1. partyzánské brigády J. V. Stalina pod velením sovětského kapitána Anatolije Pavloviče Ržeckého obsadily Banskou Bystricu a vyhlásily obnovení Československé republiky. Začalo Slovenské národní povstání (SNP). 

 

Slovenské národní povstání se zrodilo v době, kdy mělo Slovensko vzhledem ke své vojenskostrategické poloze a vývoji na frontách pro nacistické Německo nezanedbatelný význam jako spojovací článek mezi severním a jižním křídlem fronty. Navíc představovalo důležitý komunikační prostor pro německá frontová vojska a součást vojensko-ekonomického potenciálu říše. 

K povstání však došlo v době, kdy nebyly dokončeny všechny přípravy Vojenského ústředí a nedařilo se bojové akce koordinovat se sovětským velením. Svobodné povstalecké území se ocitlo v poměrně hlubokém týlu německých frontových vojsk, což značně ztížilo podmínky pro poskytnutí rychlé a účinné pomoci zvnějšku a vážně komplikovalo organizování ozbrojeného zápasu i morální a bojové naladění povstaleckých jednotek.

 

Německá vojska mezitím na slovenské území pronikala ze všech stran a odzbrojovala slovenské jednotky, které se nepřidaly k povstání. Tento osud potkal i dvě slovenské divize na východním Slovensku. Podle původního plánu měly za cíl otevřít Rudé armádě cestu přes Dukelský průsmyk, k tomu však nedošlo a naopak se tam pevně zachytili Němci. Povstalecké území se tak ocitlo v izolaci a mohlo doufat pouze v leteckou pomoc.

 

Povstání organizoval důstojník slovenské armády Ján Golian, jehož nadřízeným se po svém příletu z Londýna stal generál Rudolf Viest. Nejvyšší politický orgán povstání představovala Slovenská národní rada, jež se přihlásila k obnovení československého státu a byla v kontaktu s čs. exilovou vládou. Centrem povstání se stala Bánská Bystrica.

Povstání na Slovensku poskytly významnou pomoc také spojenecké mocnosti. Tradičně se vyzdvihovala pomoc Sovětského svazu – tedy karpatsko-dukelská operace, letecký most, kterým bylo dopraveno na povstalecké území téměř 2 000 příslušníků 2. československé paradesantní brigády v SSSR a na 640 tun vojenského materiálu, a zabezpečení přeletu a operační činnosti 1. československého stíhacího leteckého pluku v SSSR.

Pomoc Spojených států a Velké Británie ale komunistický režim prakticky zamlčoval. Americké letectvo přitom vyřadilo z činnosti jednu z největších německých leteckých základen Nový Dvor (Kuchyňa) na západním Slovensku a dopravilo na povstalecké území asi 24 tun vojenského materiálu. Stejně tak Britové z osobní iniciativy vojenských velitelů v Itálii dopravili letecky na Slovensko 1 650 kg zdravotnického a spojovacího materiálu.

 

Povstání mělo také svůj internacionální rozměr - do bojů v řadách povstalců se zapojilo více než 8 000 cizinců z 30 národů. Kromě Sovětů tvořili nejpočetnější národní skupinu Češi. Povstání legalizovalo pomoc českých vlastenců žijících a pracujících na Slovensku, z nichž mnozí, včetně vojáků, se zapojili už od počátku do slovenského odboje. Stovky Čechů přeběhly z protektorátu a zařadily se do vojenských, ale hlavně partyzánských jednotek. Další přiletěli v sestavě partyzánských skupin, 1. československého stíhacího leteckého pluku a 2. československé paradesantní brigády. Porážce povstání však všechna tato pomoc nedokázala zabránit. Nacistické síly, podporované Pohotovostními oddíly Hlinkovy gardy, byly přibližně stejně početné jako povstalci, těšily se však velké materiální převaze a pozvolna postupovaly. 27. října padla Bánská Bystrica do německých rukou, 30. října navštívil město Tiso. Zbytky povstaleckých sil přešly k partyzánskému boji. Jednotlivé skupiny se ukryly v horách na Slovensku i v českých Javorníkách a Beskydech. 

 

Na povstaleckém území se v odvetu rozhořel masový teror, jehož výsledkem byly hromadné hroby s tisíci obětí, desítky vypálených obcí a desetitisíce odvlečených do koncentračních a zajateckých táborů, mezi nimi i mnoho vojáků. V zajetí zahynuli i oba povstalečtí velitelé, generálové Ján Golian a Rudolf Viest. Po válce byly v 211 masových hrobech odkryty ostatky 5306 umučených a povražděných lidí. Vražd se přitom dopouštěli nejenom Němci a příslušníci Pohotovostních oddílů Hlinkovy gardy, ale také partyzáni. Často obě strany svalovaly vlastní zločiny na protivníka.

Z mezinárodního hlediska Slovenské národní povstání umožnilo vyvázat Slovensko z fašistického bloku a v rámci obnovované Československé republiky ho včlenit do společenství zemí antihitlerovské koalice. Svým vojensko-politickým významem, rozsahem, počtem aktivních účastníků i délkou trvání patří SNP k nejdůležitějším článkům řetězu velkých ozbrojených vystoupení hnutí odporu evropských národů.

(s použitím zdrojů VHU)

 

Cyklostezka vede středně náročným kopcovitým terénem. Měří 125 kilometrů a její absolvování trvá dva dny. Začíná u Povážské Bystrice v obci Šebešťanová a končí v obci Ploština u Vizovic, kterou 19. dubna 1945 vypálili nacisté. Do Povážské Bystrice je možné dopravit se vlakem a poté se po trase vydat přes hranice do České republiky. 

Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo