Velebný pane, chtějí vás zavřít

Čerstvě vysvěcený kněz Karel Fořt přišel v roce 1948 jako kaplan do Vimperka. Spolu s ním tam působili ještě další dva mladí kněží a farář Wolfgang Jileček. Ten byl později zatčen a odsouzen k mnohaletému vězení za napomáhání při ilegálních přechodech státní hranice. V létě roku 1950 se za vimperskou nemocnicí v lese našly mrtvoly dvou nahých mužů, měli rozbité hlavy. Úřady nález tajily, ale mezi lidmi se to rozkřiklo. Karel Fořt vzpomíná: „Uprostřed noci mi někdo hází kamínky do okna. A on to byl jeden esenbák.“ Zmíněný příslušník SNB byl bývalý četník, ale kvůli tomu, že jeho bratra umučili nacisté, dostal nálepku antifašisty a směl pracovat dál u Sboru národní bezpečnosti. Dokonce mu dovolili chodit do kostela, ale podle Fořtova vyprávění musel hlásit, co se tam děje. „Velebný pane, oni vám chtějí přisoudit ty mrtvoly a chtějí vás zavřít!“ Zbytek noci pak Karel Fořt se svými dvěma spolubratry zvažovali, co dělat. Ráno informaci ještě potvrdila slečna z pošty. Odposlechla totiž telefonát StB, který jasně hovořil o zatčení vimperských kněží. To mělo proběhnout v noci, aby nevzbudilo pohoršení a rozruch. Rozhodnutí padlo okamžitě. Musí přes hranice a mají na to necelých 12 hodin.