Květiny do lágru
Spořitelní úředník Antonín Axamit byl těsně před svou svatbou s Miluší Axamitovou, tehdy Hesovou, zatčen a odsouzen k 15 letům vězení za velezradu. Důvodem bylo, že třem vysokoškolákům zprostředkoval přechod přes hranice. Byl vězněn v lágrech na Jáchymovsku a v táboře Vojna. Právě v blízkosti tábora Vojna se nacházel menší domek určený k návštěvám. V tzv. návštěvně se Miluše Hesová se svým budoucím manželem Antonínem setkávala. „Jednou jsme měli návštěvu zrovna na Antonínův svátek v červnu. Protože předat se nic nesmělo, říkala jsem si, že bych mu mohla dát alespoň kytičku. Měl rád luční kvítí, tak jsem natrhala na jeho zahradě nějaké květinky a nesla jsem mu je.“ Návštěvy probíhaly v místnosti, kde mohl vězeň s návštěvou mluvit přes drátěné pletivo a pod dozorem jednoho nebo dvou bachařů. Květiny Antonínu Axamitovi převzít nedovolili. „Protože to bylo nedaleko Svaté hory, odnesla jsem květiny tam.", vzpomíná pamětnice.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Miluše Axamitová
Miluše Axamitová, rozená Hesová, se narodila roku 1929 a pochází ze Zemětic u Merklína. Po studiu učitelského ústavu v Plzni pracovala jako učitelka na různých základních školách v západních Čechách. Když v roce 1949 učila ve Kdyni, seznámila se se spořitelním úředníkem Antonínem Axamitem (1913). Začali spolu chodit. Když ale plánovali svatbu, byl Axamit zatčen a odsouzen k 15 letům vězení za velezradu. Důvodem bylo, že zprostředkoval přechod hranice pro tři vysokoškoláky. Miluše Hesová na něj deset let čekala, zatímco byl vězněn v lágrech na Jáchymovsku a v lágru Vojna u Příbrami. Propuštěn byl až na amnestii v květnu 1960. V srpnu téhož roku se Miluše Hesová a Antonín Axamit vzali. Kvůli práci se přestěhovali na Plzeňsko a poté přímo do Plzně. Antonín Axamit pracoval až do důchodu u Pozemních staveb. Paní Axamitová učila na základní škole v Plzni-Liticích až do odchodu do důchodu v roce 1984. Měli dvě dcery, kterým nebylo komunisty dovoleno studovat kvůli minulosti otce i neskrývané křesťanské víře. Po roce 1989 byl pan Axamit členem Konfederace politických vězňů, kde ho kvůli nemoci často zastupovala manželka, která s Konfederací spolupracuje dosud. Antonín Axamit zemřel v roce 2000.
