Sedlčany
za války částečně vysídlené město · Jateční 234, 264 01 Sedlčany, Česká republika
  • Příběh
  • Místo

Vystěhování Sedlčan

Dostupné v: English | Česky

„Když jsme začali letošní rok, nikdo ze Sedlčanských jistě netušil, jaký osud je letos postihne. (…) Že by mohlo být v tak krátké době vyvlastněno až 60 tisíc ha půdy a obyvatelstvo bez velkého hluku vystěhováno, aniž by o tom v ostatních částech Čech lidé věděli, je skoro neuvěřitelné.“ Takto kronikář Jan Pavelka v roce 1943 zaznamenal překvapení obyvatel tehdejšího okresního města, když se z vyhlášek postupně dozvídali, že jim jejich domovy budou sebrány, přiděleny do užívání německým vojákům a jejich rodinám a oni sami se budou muset buď vystěhovat do vyhrazené části města, nebo odejít mimo zabrané území. Od srpna 1943 se totiž Sedlčany nacházely na území zabraném pro cvičení vojsk SS (Waffen SS) a ve městě byli ubytováni vojáci. Ze svého domu byla do civilní části vystěhována i rodina Vlasty Moravcové, která po absolvování základní školy v roce 1944 musela místo nástupu do učení obsluhovat v jídelně německé vojáky. Lidé, kteří pracovali ve službách, a mohli být tudíž vojsku užiteční, směli na zabraném území zůstat. Pohyb obyvatel po městě a mezi okolními vesnicemi však byl pochopitelně omezen: „Když se jede na Příbram, tak tam byly kruhové šraňky a u nich stál německý voják. A kdo neměl Ausweis, tak sem prostě nesměl,“ vzpomíná Vlasta Moravcová. Soužití s německými vojáky však popisuje jako bezproblémové: „Chovali se slušně, my si jich nevšímali a oni nás také ne.“ Klidný byl také odchod vojáků v květnu 1945. Zatímco na jiných místech republiky provázely konec války násilí a msta, odchod vojáků SS ze Sedlčan byl rychlý a nekonfliktní.

Hodnocení


Hodnotilo 0 lidí
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit! 

Trasy

Příběh není součastí žádné trasy.

Komentáře

Žádné komentáře k příběhu.

vojenská cvičiště v Protektorátu Čechy a Morava

vojenská cvičiště v Protektorátu Čechy a Morava

Rozsáhlá vysídlovací akce, která se týkala také Sedlčanska, byla součástí realizace nacistického plánu na germanizaci českého prostoru. Vysídlování mělo být zahájeno nejprve vytvořením tzv. německého zemského mostu mezi Litoměřicemi a Prahou. Dále se počítalo s německými ostrovy kolem Brna, Olomouce a Jihlavy. Český národ tak měl být postupně rozdělen do malých celků a v budoucnu asimilován německým živlem. Tyto germanizační plány byly uvedeny do praxe nejprve rozšířením stávajících vojenských cvičišť v oblasti Milovic a Brd, načež se v roce 1942 rozběhla vysídlovací akce nebývalých rozměrů – v několika etapách bylo vysídleno 65 obcí na Benešovsku, Neveklovsku a Sedlčansku, aby na získaném území byla vytvořena cvičiště vojsk SS. V letech 1941–1945 byla stejná akce provedena i na Moravě, kde na Vyškovsku, Boskovicku a Prostějovsku vystěhovali 33 obcí. Na uskutečňování plánů se podílely jednotky SS, osidlovací úřad, Německá osidlovací společnost a Pozemkový úřad pro Čechy a Moravu, zřízený v dubnu 1942. Potřebná půda byla získána na základě platného československého zákona č. 63 z roku 1935 o vyvlastnění půdy k účelům obrany státu. Ve skutečnosti bylo budování vojenských cvičišť jen záminkou k získání české půdy, k ovládnutí zemědělské výroby a v zemědělství činného obyvatelstva, a tím i k úspěšnému dokončení germanizace. Vojenské cvičiště na pravém břehu Vltavy mělo být propojeno s oblastí Příbramska a Dobříšska. Vývoj válečné situace však nacistům nedovolil uskutečnit jejich plány v plném rozsahu.

Sedlčany

Dostupné v: English | Česky

Někdejší politický okres Sedlčany patřil mezi území, odkud se za války musela vystěhovat část obyvatel, protože tu byla zřízen výcvikový prostor vojsk SS (SS-Truppenübungsplatz Beneschau, od 1. září 1943 SS-Truppenübungsplatz Böhmen). Kromě Sedlčanska šlo také o Neveklovsko, Benešovsko a okolí Milovic. V letech 1943–1945 bylo v okrese Sedlčany vystěhováno 21 obcí i okresní město samotné. Právě Sedlčany byly vystěhováním postiženy nejvíce, neboť z nich k 1. srpnu 1943 muselo odejít přes 2000 obyvatel, jejichž nemovitý majetek včetně nábytku byl na základě vyhlášky protektorátního Pozemkového úřadu vyvlastněn. Okresní úřady byly přesunuty do nezabraných Votic a Sedlce. Sedlčany byly rozděleny na část civilní a část vojenskou. V první mohly zůstat jen osoby pracující pro německé vojsko, především dělníci a řemeslníci s rodinami. V kanceláři bývalého okresního úřadu sídlila pobočka velitelství SS. Obyvatelé Sedlčan museli nosit průkazy, bez nichž se nikdo ze záboru nedostal. V okolí města byla zřízena vojenská cvičiště a z velkostatků byly vytvořeny tzv. SS-Hofy, kam musela řada obyvatel záboru docházet na práci. Zákopy, cvičení a přebudování domů na ubytovací zařízení či muniční sklady poničily během dvou let trvání záboru zemědělskou půdu a zdevastovaly vzhled vesnic.

Sedlčany

Na tomto místě

Vystěhování Sedlčan

Vystěhování Sedlčan

vojenská cvičiště v Pro…
Zadejte prosím Váš e-mail a heslo
Zapomenuté heslo
Změnit heslo