Příjezd do Vídně
Vídeňské Severozápadní nádraží se po druhé světové válce nacházelo v ruské okupační zóně. Julie Hrušková a její kamarádi, s nimiž v březnu 1949 utekla přes hranice do Rakouska, věděla, že případné dopadení Sověty by mohlo mít velice špatné následky. Pokyny, jak se mají chovat, dal mladým lidem železničář z dolnorakouské stanice Pleissing. Ten se smluvil se svým kolegou na lokomotivě, který měl dát uprchlíkům včas znamení o případné kontrole. „Z lokomotivy nám měli dát vědět, když bude hlídka. Kdyby nebyla, mohli jsme projít, kdyby byla, měli jsme vystoupit z vlaku na druhou stranu a nějací další železničáři nás měli vyvést z nádraží. To on už měl s nimi domluvené. Takže my jsme jeli do té Vídně, tam nám ukázali, že můžeme jít. Prošli jsme z nádraží, sedli do tramvaje, přejeli jsme most a byli jsme v americké zóně.“ Útěk se podařil, Julie a její přátelé se vydali na americkou vojenskou policii.
Hodnocení
Hodnotilo 0 lidí
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Žádné komentáře k příběhu.