Pan farář už spí
V pozdních večerních hodinách v neděli 13. března 1949 někdo tiše zaklepal na dveře fary. Farní kuchařka, která je otevřela, uviděla skupinku čtyř mladých lidí s ranci. Hned ji napadlo, že by to mohli být uprchlíci z Československa. Hledali na faře pomoc. Kuchařka nechtěla sebe a kněze vystavovat velkému riziku, a proto hosty odmítla s tím, ať přijdou ráno. Skupina Julie Hruškové, která ten den překročila hranice u Vranova nad Dyjí, poděkovala a šla zkusit štěstí na nádraží v Pleissingu.
Hodnocení
Abyste mohli hodnotit musíte se přihlásit!
Trasy
Příběh není součastí žádné trasy.
Komentáře
Julie Hrušková
Julie Hrušková se narodila 18. května 1928 v Boskovštejně na Znojemsku. Její otec sloužil jako hajný v česko - rakouském pohraničí, takže dobře znal lesy a kraj kolem hranic. Po únoru 1948 ji o převedení přes hranice požádal známý s kamarádem. Odešla s nimi, přes Vídeň se dostala do uprchlického tábora v Linci, kde probíhal nábor k ilegální činnosti proti totalitnímu Československu. Julie se přihlásila. Měla převádět uprchlíky přes hranice. Byla však zadržena v Linci v sovětské zóně a převezena do Českých Budějovic. Následovaly výslechy v Brně, kde následkem mučení a bití potratila (v Rakousku se zasnoubila s americkým vojákem, kterého pak už nikdy neviděla). Byla odsouzena k 15 letům za špionáž, z toho 8 let byla vězněna v Pardubicích. Propustili ji až při velké prezidentské amnestii roku 1960. Poté pracovala jako švadlena. 28. října 2010 jí byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy.Julie Hrušková se narodila 18. května 1928 v Boskovštejně na Znojemsku. Její otec sloužil jako hajný v česko - rakouském pohraničí, takže dobře znal lesy a kraj kolem hranic. Po únoru 1948 ji o převedení přes hranice požádal známý s kamarádem. Odešla s nimi, přes Vídeň se dostala do uprchlického tábora v Linci, kde probíhal nábor k ilegální činnosti proti totalitnímu Československu. Julie se přihlásila. Měla převádět uprchlíky přes hranice. Byla však zadržena v Linci v sovětské zóně a převezena do Českých Budějovic. Následovaly výslechy v Brně, kde následkem mučení a bití potratila (v Rakousku se zasnoubila s americkým vojákem, kterého pak už nikdy neviděla). Byla odsouzena k 15 letům za špionáž, z toho 8 let byla vězněna v Pardubicích. Propustili ji až při velké prezidentské amnestii roku 1960. Poté pracovala jako švadlena. 28. října 2010 jí byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy.